V posledních dvou sezonách jste působil ve Spytihněvi a v rodné Kněžpoli. Jak došlo k vašemu návratu do Jarošova?

Vlastně už jsem chtěl ukončit kariéru, pak se mi ale ozval Jarošov a domluvili jsme se, že bych jim pomohl.

Zdá se, že to byl dobrý krok, ve dvou zápasech jste dal už tři góly…

Musím říct, že s příchodem do Jarošova jsem opět dostal chuť do fotbalu. Asi je to místním prostředím, líbí se mi tady. Je pravda, že střeleckou formu mám, herně je to ovšem zatím slabší. Do sezony jsem šel prakticky bez přípravy, a je to cítit. Až ale naberu fyzičku, bude to lepší.

Ze dvou utkání jste zatím získali pouze bod. To asi zrovna není podle vašich představ?

Výsledky jsou zatím to jediné, co mě mrzí. Máme tady ale nové mužstvo a ještě se sehráváme. Určitě půjdeme nahoru.

V posledním utkání v Osvětimanech už jste byli velice blízko tří bodů. Proč to nakonec nevyšlo?

Vedli jsme už o dvě branky, pak ale domácí dali kontaktní gól a dostali nás pod velký tlak, ze kterého nakonec vyrovnali. Je fakt, že výhra už byla blízko, na druhou stranu, nebýt gólmana Hájka, tak jsme taky klidně mohli prohrát.

Na jaké umístění mužstvo podle vás má a kolika góly byste k tomu rád přispěl?

Naším cílem je hrát v první polovině tabulky. A co se týče mých střeleckých ambicí, tak bych byl spokojený s dvaceti góly.

Kromě střílení gólů jste známý také občasnými excesy na hřišti, na disciplinární komisi vás dobře znají. Budete se letos problémům vyhýbat?

Já jsem byl v Jarošově vždycky hodný. (úsměv) Problém mám většinou jen když hraju v rodné Kněžpoli, kde jsem neudržitelný. Strašně moc chci, pak mi přepne a průšvih je na světě. Věřím, že letos bude všechno v pohodě a žádné problém mě v tomto směru nečekají.