Tři roky vedl první tým jako trenér, teď začíná svou druhou sezonu ve funkci předsedy oddílu. Spolu jsme si povídali nejen o působení mužů v I. B třídě, ale také o lákání výchově mladých adeptů fotbalového řemesla.

V posledních letech bylo nad fotbalovým Jarošovem v I. B třídě střídavě oblačno. Jednou hrajete na špici, podruhé o záchranu. Jak to bude letos?

Od mého nástupu do Jarošova jsme se snažili postavit mužstvo na odchovancích. To se nám, myslím, celkem povedlo, momentálně máme v týmu jen dva hráče na hostování. I proto byly naše výsledky nevyrovnané. Věřím, že letos navážeme na solidní výkony z minulé sezony.

Po loňské sezoně jste vyměnili trenéra. Proč skončil Ludovít Kovács?

Proti trenérské práci bývalého kouče jsme neměli nejmenších námitek. Byl ale časově zaneprázděný kvůli zaměstnání a také trénováním přípravky Slovácka.

Nahradil jej Ivo Šimčík. Proč padla volba právě na něj?

Máme mladé mužstvo, které potřebuje pevnou ruku. Proto jsem vsadil právě na Ivoše, kterého znám ze společného hráčského i trenérského působení ve Slovácké Slavii.

Došlo také ke změnám v kádru…

Vždycky jsem klukům říkal, že kdo bude mít chuť jít vyzkoušet vyšší soutěž, bude mít volnou cestu. Už dříve odešel Lukašík, letos jej následovali Hubinka a Brzica. Dalších sedm kluků získává zkušenosti v nižších soutěžích, nejvíce hostování máme v Mařaticích.

Nebyly však jen odchody, jaké máte nové tváře?

Ze Spytihněvi přišel na hostování výměnou za Hubinku zkušený útočník Hubáček (rozhovor s ním si můžete přečíst na jiném místě této strany – pozn. aut.), dalším novým hráčem je Štrunc, který se do Jarošova přistěhoval z Čech. A už můžu prozradit ještě jeden příchod. Podařilo se nám získat na hostování stopera Beláka z Nedakonic, který by nám při odchodu Hubinky a dlouhodobém zranění Raka měl vyřešit problémy v obraně.

Jaké jste si stanovili cíle?

Jednoznačně se chceme vyhnout boji o záchranu a hrát v horní polovině tabulky. Můžeme se opřít o kostru mužstva Hubáček, Komárek, Belák, navíc máme výborného gólmana Hájka.

Jarošov ale není pouze mužský fotbal, ale také mládež, kde sklízíte úspěchy…

Je pravda, že na rozdíl od jiných oddílů se nám podařilo mládežnickou základnu stabilizovat. Žáci loni vyhráli jednu ze skupin Okresního přeboru, nahoře se drželi i dorostenci. Tady bych chtěl ocenit vynikající práci trenérů Jančíka, Omelky a Koběluše u žáků a dvojice Vyoral, Andrýsek u dorostu.

Co se týče mládeže, máte v rukávu nějakou novinku?

Jelikož se nám hlásilo hodně mladých telentů, tak jsme letos otevřeli první ročník přípravky. Už teď máme dvanáct hráčů (hraje se systémem 7 hráčů plus gólman), a to ještě nezačala škola. Věřím, že po skončení prázdnin se nám při náboru přihlásí další zájemci, a když to bude možné, tak otevřeme starší a mladší přípravku.

Jaké jsou vlastně v Jarošově podmínky pro fotbal? Zdá se, že dobré.

Máme svoje pozitiva i negativa.

Tak začněme třeba těmi pozitivy.

Výborná je spolupráce s místní ZŠ. Pan ředitel Jančářnám v zimě výhodně poskytuje tělocvičnu, takže s mládeží můžeme kvalitně trénovat.

Co vás naopak trápí?

Nevýhodou je, že nemáme obec, protože spadáme pod Uh. Hradiště. Ale už se to lepší, dostáváme nějaké dotace, ze kterých můžeme krýt například dopravu, energie či náklady na žákovské turnaje. Asi jednu třetinu rozpočtu však musíme naplnit z příspěvků od sponzorů, kterým bych chtěl touto cestou poděkovat. Budeme se jim snažit odvděčit co nejlepšími výkony.

Ještě něco by se dalo zlepšit?

Máme pouze jedno travnaté hřiště, což je zoufale málo. Využíváme i asfaltové hřiště na sídlišti Louky, kde by ovšem nebylo od věci vybudování nějaké umělé travnaté plochy, která by jisté našla své uplatnění.