A protože po víkendu má soutěž dva týdny reprezentační přestávku, Zbožínek věří, že další utkání doma s Teplicemi nezmešká. „Měl jsem štěstí v neštěstí,“ uvědomuje si opora zadních řad Tescomy.
Jak k vašemu zranění došlo?
Hráli jsme na tréninku na dvě brány a Libor Žůrek mi nechtěně šlápl na nohu. Strašně mě zabolela, tak jsem šel na rentgen, kde mi řekli, že mám zlomený prst.
Nohu ale v sádře nemáte. Proč?
Není to nic vážného. Zatejpovali mi tři prsty. Doktor mi říkal, že by se měl prst do tří týdnů zahojit. Ve čtvrtek jdu na kontrolu. Jinak rehabilituji a posiluji. Když mám nohu v tenisce, tak mě ale pořád bolí.
Co jste říkal Žůrkovi?
Libor se mi omlouval. Bylo to ale naprosto nezaviněné. Náhoda. Kolikrát mi v zápase šlápl protihráč na nohu daleko hůře, a nic se mi nestalo. Kluci si ale Libora dobírali, že si to měl schovat raději na utkání. Já jsem mu řekl, aby dal gól Liberci.
K tomu mu moc nechyběl. Za stavu 3:3 chvíli před koncem jeho hlavičku zlikvidoval brankář Zlámal. Jak vám bylo, když jste střetnutí sledoval jenom z tribuny?
Bylo vidět, že Liberec k nám přijel v dobrém rozpoložení. Nám nepřidaly dva rychlé góly. Remíza byla pro nás vzhledem k průběhu zápasu dobrá. Těžko jsme mohli čekat, že vstřelíme za půl hodiny tři branky, když jsme jich předtím dali v devatenácti utkáních jenom devět.
Čím dál tím více se přibližujete sestupu. Na čtrnácté Kladno ztrácíte už osm bodů. Věříte ještě v záchranu?
Chce to udělat rychle sérii dvou tří vítězných utkání. Bez štěstí to ale nepůjde. Na jaře jsme odehráli čtyři slušné zápasy a z toho třikrát remizovali, což neodpovídá vynaloženému úsilí.
