„Setkal jsem se ve Zlíně s moc milými lidmi. Věřím, že se zde podaří nejvyšší soutěž co nejdřív vykopat. První liga patří do velkých měst a Zlín už vychoval pro český fotbal řadu osobností," zdůraznil 48letý populární sportovní komentátor a žurnalista. Další povídání o české kopané už ovšem tolik příjemné nebylo.

Na zlínském fotbale jste byl vážně poprvé?

Je to tak, toto byla moje premiéra. Je zároveň paradoxní, že jsem byl dlouho členem nedalekého golfového klubu v Kostelci. Kdysi jsem tamní areál otvíral, při té příležitosti jsem obdržel i členství, ale další paradox je, že jsem tam nikdy nehrál. Přece jen jsou to tři a půl hodiny cesty, takže jsem této příležitosti nikdy nevyužil. Od té doby mě sem cesta zavedla vůbec poprvé a musím říct, že jsem byl příjemně překvapený.

Kolik takových charitativních akcí vůbec stihnete?

Co se týče Realu Top Praha, snažíme se hrát co nejčastěji, protože naše zápasy jsou spojené s vyděláváním peněz na dobročinné účely. Nejsme Amfora, takže nejezdíme proto, abychom si my brali peníze, ale vše se vydělává pro potřebné. Jak jsem se díval na plán pro tuto sezonu, která ve Zlíně odstartovala, měli bychom se zúčastnit až dvanácti takových akcí.

Pořád jste někde v trapu. Jak se na to tváří zbytek rodiny?

Zbytek rodiny? To je žena a kočky. Kočky nevím, zatím se nevyjádřily. Žena trošku brumlá, ale většinou jezdí s námi, takže v tom problém není. Navíc máme jednu výhodu. Tento tým přes herce, umělce a redaktory až po bývalé či současné fotbalisty je postavený na tom, že jsme všichni kamarádi a sedneme si především lidsky. Nescházíme se kvůli tomu, abychom si navzájem dohazovali kšefty. Nejsme spolu z nutnosti, ale jsme spolu rádi. Konečně taky kolem fotbalu potkám i jiné lidi než pana Peltu či pana Berbra, a tím pádem je to také daleko větší radost.

Sledoval jste fotbalové volby?

Vše podstatné bylo dopředu jasné. Tady se nedalo čekat žádné překvapení. A bohužel pro český fotbal musím říct, že nebyl nabraný znova dobrý směr. Ten stávající vede český fotbal někam do záhuby. Ačkoliv třeba Viktoria Plzeň či Sparta hrály dobře v evropských pohárech, nároďák uspěl na Euru, teď zahrál dobře i proti Itálii a to vše dává na jednu stranu velmi hezký obrázek o našem fotbale. Ale když se člověk podívá dovnitř, kdo řídí, koho řídí, jak řídí, z jakých důvodů řídí a co všechno se na koho ví, to je fakt na zvracení. A protože fotbal hraji na regionálních úrovních již nějakých 43 let, člověk za tu dobu ledacos pozná. A musím přiznat, že mi z toho není dobře. Fotbal si toto nezaslouží.

Je vůbec cesty zpět?

Možná teď budu až příliš rázný, ale osobně si myslím, že fotbalu by teď nejvíc pomohlo, kdyby do něj přestaly téct peníze. Tihle lidé by z něj totiž odešli, protože v něm působí jenom kvůli zisku. Zároveň by nebylo čím uplácet, takže by se hrálo na férovku. A k této situaci už vše spěje, což znám z vlastní praxe. Působím v Pražském přeboru, kde hraji za Strašnice, a vím, že v nejnižších soutěžích už peníze opravdu nejsou. Každý klub je rád, když dá dohromady vůbec áčko i béčko a všechny zápasy odehraje. Tam už tedy tato situace nastala. V těchto třídách se, alespoň podle mého povědomí, neplatí. Není čím. Ale když člověk slyší, co se děje v divizích, třetích ligách, to je jedním slovem hrůza.

Pracujete v České televizi. Co mohou proti tomuto zkorumpovanému systému dělat média?

Média dělají hodně. Když se podíváte, v novinách se všude píše o Berbrovi, o Stb, o tom, jakými unfair prostředky získal svůj vliv, ale bohužel, tito lidé mají naprosto hroší kůži. Je přece tristní, když člověku, který pracuje sedm let pro Stb, nedojde, že pro práci v tak prestižní funkci a takto významného orgánu, jakým je FAČR, nemůže kandidovat. To neexistuje. Jemu ani lidem okolo něj to vůbec nedochází. Ještě pan Liba, další šílenec, řekne, že je to vlastně dobře, když pracoval u Stb, protože tam nebyli žádní blbci. No, to je na facku ze dvou stran.

Možná utopická myšlenka, ale co kdyby se média tomuto legalizovanému zločinu přestala úplně věnovat? Sponzoři by se nezviditelnili a peníze do fotbalu by téct za nějakou dobu asi přestaly. Vedla by tudy cesta?

Po právnické a legislativní stránce to je velmi složité. Dokonce bych řekl neproveditelné, protože smlouvy jsou nastavené na několik let dopředu. Na druhou stranu ať si říká, kdo chce, co chce, fotbal je u nás jednoznačně nejpopulárnější sport, kterému se hokej ani jiná odvětví nemohou rovnat. Fotbal hraje aktivně 600 tisíc lidí a to všechno jsou fanoušci. Další mu fandí, i když sami aktivně nebo registrovaně nehrají. A ti všichni chtějí vědět, jak hrály Sparta, Slavia či Plzeň. Toto jim vzít asi nejde.

V čem tedy spočívá úloha médií?

Neustále se do těchto lidí opírat, ovšem problém nastane vždy ve chvíli, když nemáte v rukou důkaz. A ty se shánějí velmi těžko. Pokud je nemáte a někoho z něčeho obviníte, půjdete k soudu a prohrajete. Nicméně osobně si myslím, že média se snaží, v tom problém není. Otázka zní, kdy se najde někdo, kdo se nebude bát pustit se do křížku s těmito lidmi, jak to zkusila třeba Markéta Hanindlová (kandidátka na post šéfky českého fotbalu, která se jako jediná odvážila jít proti Peltovi – pozn. red.), a zároveň bude mít někoho silného v zádech. Pár statečných, kteří jej podrží. Zatím to ale má Berbrova parta pod palcem úplně neskutečně.

Jak vám je, když při vědomí těchto křiváren komentujete zápasy nejvyšší české soutěže?

Já si právě myslím, že první liga je v tomto daleko čitelnější. Nahoře jsou po celou sezonu Sparta a Plzeň, ale i další týmy hrály o poháry poměrně dlouho a nebylo jich zrovna málo. Podle mě si v první lize nikdo nedovolí prodat zápas. Něco jiného je pozitivní motivace, ta v posledních kolech určitě hrála nemalou roli. Na každém stadionu jsou ovšem kamery, a když někdo udělá takovou hroznou věc jako sudí Drábek v Budějovicích, všude se o tom mluví a on musí skončit jako rozhodčí. Ovšem čirou náhodou zase vede svaz na Pardubicku, to je výborné.

Takže rozhodčí v první lize úmyslně zápasy neovlivňují?

Takový snílek a romantik zase nejsem. Něco podobného existuje snad jenom v Anglii či Německu. Nicméně alespoň v první lize jsou naši rozhodčí opatrnější. Třeba takový Pavel Královec ví, že píská Evropskou ligu, může si zapískat mistrovství Evropy, dostane se i na semifinále Ligy mistrů a to už jsou pro něj takové taháky, že pokud chybuje, tak ne úmyslně. Za prvé ty zápasy jsou výborně placené, když jede ven pískat, za druhé má určité renomé, které si nemůže pokazit tím, když se na něj vytáhne, že někde provedl zářez na něčí pokyn. A to je také důvod, proč do podobných věcí někteří rozhodčí prostě nepůjdou. Mnohem větší problémy jsou ale třeba ve druhé lize a níž, kde kamery a novináři prostě nejsou.

Čím si však vysvětlit, že na listině prvoligových rozhodčích zůstávají pan Paták a jemu podobní, kteří pravidelně v klíčových zápasech kupí opakovaně hrubé chyby ve prospěch jedněch a těch samých klubů?

To už by měla řešit komise rozhodčích, která má vyřazování rozhodčích na starosti. A je opravdu zajímavé, že někteří se tam pořád i přes spoustu prohřešků neustále drží. To je námět na delší diskusi a Dagmar Damková by se k tomu měla postavit čelem. Jenomže když si člověk uvědomí, s kým žije, ona to taky asi žádná legrace nebude.