Dnes představujeme fotbalový oddíl Spartak Hluk, který v letošním roce oslavil 75. výročí založení.

První mužstvo fotbalistů z tohoto více než čtyřtisícového městečka patří už třináct let ke stálicím v krajském přeboru. Zhruba půl roku je novým šéfem fotbalu v Hluku jedenačtyřicetiletý bývalý hlucký fotbalista František Uhlíř.

Je krajský přebor odpovídající soutěž pro Hluk?

Já si myslím, že je. Máme v soutěži několik derby zápasů – Nová Ves, Dolní Němčí, Brod. Škoda, že v Kunovicích fotbal dopadl tak, jak dopadl. Pro nás tato utkání dělají soutěž daleko více zajímavější a přece jenom přijde i více diváků.

Jak je to vůbec s diváckým zájmem o fotbal v Hluku?

Diváci, to je trochu problém. Musím přiznat, že jich u nás na fotbal chodí čím dál míň. Neumím si vysvětlit, proč lidi nechodí. Na každém zápase je něco kolem dvou stovek diváků s výjimkou derby, kdy přijde víc lidí.

Není to třeba tím, že v Hluku hraje málo domácích fotbalistů?

Tak to si nemyslím. Po dlouhé době tvoří takové to gró mužstva domácí fotbalisté. Když jsem hrával já, zhruba tak před patnácti lety, tak se stalo, že jsem byl v sestavě jediný sám Hlučan.

Co vás vlastně vedlo k tomu, že jste vzal funkci předsedy klubu?

Kluci z bývalého výboru mě oslovili, dlouho jsem v Hluku hrával, a tak jsem se chtěl nějakým způsobem podílet na práci v klubu. Opravdu jsem ale nevěděl, do čeho jdu. Říká se, že politice a fotbalu rozumí každý, a mně se to opravdu potvrzuje. Cokoliv uděláte, je pro kritiky fotbalu v Hluku špatně. Spousta lidí zde jen kritizuje, když je ale oslovíte, tak s fotbalem pomoct nechtějí.

Jaké jsou v Hluku pro fotbal podmínky?

Přiměřené soutěži, kterou hrajeme. Největší podporu máme od města, to je základ. Druhý největší sponzor je pan Řehák a jeho firma Teiko, potom máme ještě další menší sponzory.

Co vás momentálně nejvíce trápí?

Jednoznačně nedostatek mládeže a nezájem dětí o fotbal. Nevím, jestli je to jenom u nás, ale z vlastních zdrojů dáváme mládežnické týmy horko těžko dohromady. Co mě ale zaráží nejvíc, je i nezájem rodičů. Pokud jejich děti hrají třeba za žáky nebo za dorost, tak je výjimka, že se přijdou na svého potomka podívat.

S čím budete spokojení po skončení letošního ročníku?

Jdeme po etapách. Letos jsme opravili kabiny, máme novou světelnou tabuli. Hlavním úkolem je teď udělat na hřišti umělé zavlažování systémem vyjížděcích trysek. Co se týče výsledků, tak bychom chtěli být jednoznačně v horní polovině tabulky, ideální by bylo skončit do třetího místa.