„Klukům se beze mě dařilo, takže trenér asi nebude sestavu moc měnit. Chtěl bych nastoupit, v opačném případě však budu muset jeho rozhodnutí pochopit," říká pokorně usměvavý čtyřiadvacetiletý záložník.
Začněme tím, jak to s vámi vypadá. Zdravotně jste už zcela v pořádku?
Ano, už asi čtrnáct dnů trénuji bez úlev.
Poprvé jste ve Zlíně okusil léčbu doktorského štábu. Jak se osvědčil v porovnání s Plzní, Hradcem Králové a Příbramí, kde jste také působil?
S péčí jsem byl spokojený. Hned na druhý den po střetu jsem byl na prohlídce v nemocnici u pana Budoše a dále jsem spolupracoval s naší fyzioterapeutkou Katkou David a také mi radil kondiční trenér Míša Molek. Plzeň je celkovými podmínkami ještě někde jinde, to nebudu lhát, ale z dalšího porovnání vychází Zlín asi i nejlíp.
Nezůstal vám blok, nemáte teď strach jít do soubojů?
Ze začátku jsem na trénincích do nich moc nechodil, to jsem v hlavě trochu měl. Poslední týden už na to ale vůbec nemyslím.
Šest ligových zápasů Zlína jste viděl jako divák. Co vám probíhalo hlavou při sledování parádních výkonů?
Fotbaly se mi líbily, ale člověk je víc nervózní než na hřišti. Tam na to nemá čas myslet.
Takže i věčně usměvavému Davidu Štípkovi občas napětím ztuhl úsměv?
Určitě, potil jsem se možná víc než na trávníku. (smích)
I díky úspěšným výsledkům se ve Zlíně vytvořilo harmonické prostředí. Připomíná vám to soužití v Plzni v sezoně 2012/2013, kdy jste získal titul?
Tou skvělou partou je to podobné.
Rozdíl je ale asi v počtu cizinců, ve zlínském týmu je jich hodně. Jací jsou to pro vás parťáci?
Je pravda, že tohle zažívám poprvé. Kluci jsou však v pohodě. Snaží se mluvit česky, pomáhají nám na hřišti, jejich přístup je také v pořádku, takže kabina je bere.
Obohatilo vás ještě o něco dosavadní působení v Baťově městě?
Poznal jsem Moravu. Byl jsem ve Znojmě, v Luhačovicích či jsem trošku pokoštoval burčák. (úsměv) Potvrdilo se mi to, co se o Moravě říká – a tedy, že lidé jsou zde příjemnější než v Čechách. A po fotbalové stránce jsem se také naučil nové věci. Nikdy jsem nebyl v týmu, který by byl tak brejkový.
Vy jste do Zlína také zapadl, trenér Páník dokonce pronesl, že jste krásný člověk. Myšleno na povahu. Jak to na vás zapůsobilo?
No já to hlavně dostávám sežrat od kluků, kteří se mi smějí… (smích)
Dostáváme se k zítřejšímu utkání v Teplicích, kde se můžete vrátit na ligový trávník. Jak se vám proti tomuto soupeři daří?
V Teplicích se mi vždycky hrálo dobře, i když tam dřív bylo špatné hřiště. Myslím, že mám s nimi dobrou bilanci.
Očekáváte, že zvolí podobně defenzivní pojetí hry jako Jablonec?
Před vlastními diváky si myslím, že nebudou chtít úplně zalézt. To by je lidé nepochválili.
A záměr Zlína pro zápas je jaký?
Nesmíme do Teplic přijet s tím, že vyhrajeme, aniž bychom nehráli náš poctivý fotbal. Zápas to bude těžký, hodně se o nás píše, všichni se na nás víc chystají a chtějí zlomit naši sérii neporazitelnosti.
