„Domů se v sobotu dostanu ve tři hodiny v noci a odpoledne jedu na zápas," vykládal Dvořák, který toho přitom z Vizovic odehrál na podzim v krajském přeboru nejvíce, přesně 1148 minut.

To musíte být unavený, ne?

Kvůli vytížení ani ne. Spíš když jdu v sobotu na zápas přímo z práce. Musí mě zastoupit brigádník, ale toho mi Vizovice proplatí. Díky tomu stíhám zápasy, i když pracuji. Je mi pětadvacet, není to žádná hrůza.

S Vizovicemi jste po podzimu předposlední. Po nadějném úvodu máte problémy. Kde hledat příčiny podzimního zmaru?

Ve špatném přístupu k tréninku. Možná to není ani v hráčích, ale každý máme práci a je složitější dát do kupy deset až dvanáct lidí na trénink.

Jak jste na tom s docházkou vy?

Mám to složitější, protože v práci dělám krátký – dlouhý týden. Takže jeden týden nestíhám žádný a další se snažím docházet, co můžu. Určitě žádný nevynechávám dobrovolně.

Prý jste univerzál. Na kterém postu se cítíte nejlépe?

Ve středu zálohy vedle Martina Lacigy, který je ofenzivnější. Ale ani na stoperovi problém nemám. Třeba do branky jsem se ještě nedostal. A ani nechci. I kdyby se zranil gólman, tak bych to z našeho mančaftu nebyl já, kdo by tam šel.

Jak moc chyběl Martin Laciga?

Docela dost. A když už hrál, měl období, kdy se mu extra nedařilo. A když nenastupoval vůbec, bylo to znát. Je to náš tvůrce hry.

Trenér Polášek prohlásil, že jste podával nadstandardní výkony. V jaké jste se cítil formě?

Tak to potěší. Zvlášť když to slyším i od cizích lidí. Celkem to šlo. Akorát jsem typ, že když to nejde mančaftu, padá i můj výkon. Nejsem typ, který by to vyhecoval.

Jak oživil kabinu trenér Polášek?

Nemá rád lajdačení na trénincích. Má dobrý přístup. Měl to složité, zápas co zápas musel míchat složením sestavy, což se hráčům obvykle nelíbí. Nic jiného mu nezbývalo. Lidsky jsme si sedli. K nám do kabiny zapadl.

Očima trenéra Petra Poláška

„Podával nadstandardní výkony. Není to stoper, ale na tomto místě toho odehrál nejvíce. Je to univerzální hráč, který může hrát na jakémkoliv postu. Je důrazný, technicky a rychlostně založený, má dobrou střelu a hlavně je to týmový hráč. Takové mám nejraději."

Poprvé v životě o záchranu

Vizovice – Nováček má problém. Fotbalisté Vizovic po postupu do krajského přeboru strádají. Po slibném rozjezdu svěřenci Petra Poláška budou mít na jaře co dělat, aby nesletěli zpět do I. A třídy. „Poprvé v životě budu hrát o záchranu," smířlivě poznamenal Polášek, který slavil úspěchy se Spytihněví, kde vybojoval double (vítěz krajského poháru i přeboru) jako hráč i jako trenér a slavil postup i do divize.

Jenže na nostalgii není čas. Po úvodních dvou prohrách s Luhačovicemi (0:1) a Velkými Karlovicemi (2:4) SK vyhrálo nad exdivizními Morkovicemi (4:2) i Spytihněví (3:0), Fryštákem (3:1), Chropyní (1:1). Jenže poté přišla domácí prohra 0:1 s Rožnovem. „To je jedna z příčin všeho. Šli jsme do zápasu jako favorit a smolně prohráli. Do toho se nám zranil kapitán a vůdce Laciga a později i další ofenzivní borci Fojtík s Velevem a sestavu látali, jak se dalo. Následovala remíza v Holešově (1:1) a domácí porážka s Kateřinicemi (0:3), kde jsme šli třikrát sami na brankáře," našel klíčové body, proč Vizovice stráví zimu na předposledním místě se čtyřmi body náskoku na poslední Chropyni.

Velký problém měly Vizovice vyhrát i před vlastními fanoušky. Povedlo se jim to vlastně ze sedmi zápasů pouze jednou. „Nic podobného jsem dřív nezažil. Dojeli jsme na neproměňování šancí, kdy jsme tři až čtyři zahodili a následně soupeř svou jednu proměnil," vysvětloval Polášek, který i nadále věří současnému mančaftu. „Věřím, že všichni kluci zůstanou. Žádné posily ani nehledám, věřím mužstvu, že máme na to se zachránit," vzkázal do kabiny bojovným tónem Polášek, který má i nadále důvěru vedení klubu.