„Byla to má druhá nejdelší cesta s Bobem za fotbalem. Nejdál to bylo před více než deseti lety, kdy jsem za manželem dojížděla na tříměsíční bloky do Sao Paula, kde dva roky působil. Dvanáctihodinové lety do Brazílie byly dost náročné, létání totiž zrovna nemiluji, asi jako většina se trochu bojím,“ přiznala sympatická dáma, která je s Bohumilem Páníkem ve svazku manželském už téměř 40 let a mají spolu dvě již dospělé děti, které jim udělaly radost dvěma vnoučaty.

„Vedle toho se staráme ještě o dva psy,“ doplnila.

Nad nabídkou letu do hlavního města Dánska dlouho neváhala.

Fotbalisté Zlína (v bílých dresech). Ilustrační foto
Český obránce Lüftner sestřelil Fastav, který v Kodani prohrál 0:3

„Vše se ale seběhlo rychle, naštěstí mi vyšel vstříc i můj zaměstnavatel,“ na dálku ještě jednou poděkovala řediteli ZŠ v Bystřici pod Hostýnem, kde dělá vychovatelku ve školní družině.

Zda poletí za tři týdny i do Tiraspolu, kde podle všeho ševce čeká poslední vystoupení na půdě soupeře v rámci EL, neví. „Bude záležet na situaci. Když letím, asi má Bob o zodpovědnost navíc, ale stejně tak vím, že jej to v jeho práci nijak neomezuje,“ zdůraznila.

„Pro mě to ale byl neskutečný zážitek. Vždy je lepší, když při takových výjimečných situacích můžete být na místě osobně a ne jen sledovat zápas v televizi. Ráda nasávám atmosféru a emoce přímo na stadionu. Fotbal mám totiž stejně jako muž ráda odjakživa. Je to jedna z mnoha věcí, která nás spojuje,“ pousmála se Páníková.

Současnou plavbu na vlně úspěchů v podobě ovládnutí Mol Cupu, Česko-slovenského superpoháru a účastí v Evropské lize si samozřejmě se svým manželem užívá plnými doušky. Ovšem jak zdůrazňuje, pokorně s nohama pevně na zemi. Poznala totiž všechny strany mince kariéry fotbalového trenéra.

Fastav Zlín (ve žlutém) proti FC Slovácko
Krajské derby Zlína se Slováckem se hraje až v pondělí 27. listopadu

„Za svou dlouholetou práci si další posun, co se zkušeností s Evropskou ligou týče, zaslouží. Nechci svého muže vychvalovat, ale fotbalu dává hodně. Začal od píky, to, kde je teď, si musel odpracovat a zasloužit. Za svou trpělivost v posledních sezonách konečně sklízí ovoce. Jsem na něj hrdá,“ pousmála se.

V právě probíhající sezoně si ale své drahé polovičky moc neužije. Náročný program v podobě účasti Zlína hned ve třech soutěžích najednou (HET Liga, Mol Cup a Evropská liga – pozn. red.) pociťuje hodně.

„Naštěstí děti už máme velké a já to chápu. Ano, cítím na něm větší vytížení, ale snažím se mu maximálně pomoci a vycházet vstříc. Jako celý život. Když jsme se poznali a brala jsem si jej, tak bylo jasné, že kariéra manžela bude mít a má přednost. U nás se vždy vše točilo kolem fotbalu a já to tak i beru,“ usmívá se sympatická dáma.

Za ty roky také ví, jak se v situacích, které fotbal přináší, zachovat. Jenom výhry totiž žádný sport nepřináší.

„Když se daří, tyto příjemné situace si užívá každý. V opačném případě už za ta léta vycítím, kdy se o tom bavit, a kdy ne. Každá věc potřebuje jiný čas na uležení, stejně jako poznám, kdy je manžel přepracovaný. A jestli mu někdy mluvím do fotbalu? Někdy ano. Do zásadních věcí samozřejmě ne, ale rád si poslechne můj názor a někdy i padne na úrodnou zem. To poznám podle jeho šibalského úsměvu ve tváři,“ má dobře přečteného svého chotě Eva Páníková.

Fotbalisté Zlína (ve žlutém) ve 13. kole HET ligy v neděli od 16 hodin hostili pražskou Spartu.
Ševci po Slavii obrali i Spartu. Remízu v poslední minutě trefil Džafić