Ze Zlína odcházíte po vypršení smlouvy už podruhé v kariéře. Věříte, že se můžete vrátit ještě do třetice?

V této chvíli přemýšlím, kde budu pokračovat v kariéře. Je dané, že ve Zlíně to nebude. V životě je sice všechno možné, ale teď se soustředím na to, kde budu hrát od léta.

Na Letné jste pobyl po přestupu ze střížkovské Bohemky plné tři sezony, jak je hodnotíte?

Bylo to stále jako na houpačce, jednou dobře, podruhé špatně, pořád dokola.

Tento měsíc vám končí smlouva. Očekával jste však při dlouhodobých zraněních dalších středopolařů Matějova a Motala, že to bude zároveň vaše konečná na Letné?

Ano, věděl jsem to. Neudálo se nic, co by to změnilo.

Toužíte pokračovat v kariéře profesionálního fotbalisty, nebo si dokážete představit i nějaké civilní zaměstnání?

Práce se nebojím, fotbal je taky pěkná dřina, a to jak fyzická, tak i psychická. Jednou to přijde, ale teď ještě budu pokračovat ve fotbale na profesionální úrovni. Motivaci a chuť stále mám, proto by byla škoda končit.

Vždy jste byl velmi poctivý a slušný fotbalista, který se snažil jít ostatním příkladem. Na jakou soutěž se momentálně cítíte?

Rád bych si ještě zahrál první ligu, toho se vůbec nebojím. Vím, že na to pořád mám. Jediné, co potřebuji, je důvěra. Mohl jsem se do ligy vrátit, ale bylo to v době, kdy klub na mě spoléhal a my měli reálnou šanci postoupit, proto jsem to odmítl.

Je podle vás v něčem druhá liga náročnější než první? Čemu jste se musel přizpůsobit?

První liga je kvalitnější, fotbalovější i náročnější. Je to logické, jinak to ani být nemůže. Ty nejlepší prvoligové kluby fungují po všech stránkách, tj. disponují nejvyššími rozpočty, díky tomu mají zaměstnaneckou strukturu klubu, která je obsazena kvalitními lidmi, a mohou si pořídit kvalitní hráče, ale zároveň pracovat koncepčně s vlastní mládeží. To vše se potom projeví i na hřišti.

Stadiony ve druhé lize příliš vábné nejsou, na Letné se však muselo hrát parádně. Jak na ni budete vzpomínat?

U nás se udělala skvělá věc v podobě projektu stadionů. Díky tomu máme krásné ligové stadiony, na které lidé rádi chodí. Stadion na Letné mohl vypadat lépe, tribuny nejsou sladěné, hlavní tribuna by potřebovala rekonstrukci. Přesto je stadion ligový a pro každého je svátek tady hrát. Měl jsem radost, že domácí zápasy můžeme hrát v takovém prostředí.

Ve Zlíně vedle vás získávala zkušenosti řada mladíků, měla by to být vaše úloha i při případném budoucím angažmá?

I tohle je jeden z úkolů starších hráčů, jít příkladem a usměrňovat talentované mladíky. Hodně potom záleží, jestli si kluci rady vezmou k srdci, neboť oni mají vše před sebou a jen na nich záleží, zda dokážou využít svůj potenciál.

Roman Dobeš

Čtyřiatřicetiletý středopolař začínal s fotbalem ve Slušovicích, odkud v roce 1996 zamířil do Zlína. Dres A-týmu ševců oblékal až do léta roku 2001, poté následovalo angažmá v klubu 1. FC Synot. Po roce se stěhoval zpět. V sezoně 2002/03 vybojoval na Letné postup do nejvyšší soutěže. V letní přestávce roku 2006 kývl slovenskému Trenčínu, kde vydržel jeden rok, poté přestoupil do Dinama Tbilisi. A právě s ním Dinamo také získalo gruzínský mistrovský titul. Dobeš si zde poprvé vyzkoušel i předkolo tehdejšího Poháru UEFA. Po roce stráveném v daleké Asii se vrátil zpět do Čech, když posílil prvoligového nováčka FK Bohemians Praha. Za Střížkov dosáhl i svého jediného prvoligového hattricku. Bylo to v utkání proti Jablonci. Po dvou sezonách ale zamířil na Letnou, kde hrál až doposud.