Stará se o provozní i sportovní věci, hlavně ale musí vyjít s polovičním rozpočtem než jeho předchůdce Ladislav Minář. „Začátek byl hektický. Je to ale výborná práce, která mě naplňuje. Teď v úvodu neskutečně časově náročná. Hodně věcí jsem přitom znal. Pomohlo mi i studium právní školy,“ vykládá s nadšením někdejší hráč Slovácké Slavie Uherské Hradiště, Slušovic či Zlína, jehož fotbalovým i životním motem je poctivost, skromnost a pracovitost.

Věděl jste, do čeho jdete?

Tušil jsem to, protože jsem u týmu působil v průběhu jara jako manažer. Seznamoval jsem se s provozní i sportovní stránkou věci. Bylo to z důvodu zastupitelnosti – třeba sekretáře Petra Klhůfka – protože tady pracujeme s daleko nižším počtem lidí než v jiných klubech. Úzce jsem spolupracoval také s Laďou Minářem jako sportovním ředitelem a hlavním koučem.

Jak se vám sedí na jeho židli?

Post ředitele v této fázi neberu jako název. Jde mi o to, že chci pro klub pracovat. I vedení jsem řekl, že můj jediný vklad pro něj je pracovitost a nasazení, což budu vyžadovat po všech lidech okolo mě. Máme co zlepšovat. Všechno je ale závislé od toho, že došlo z důvodu nepostupu do Gambrinus ligy k podstatnému snížení rozpočtu. Už před více než měsícem majitel klubu pan Červenka prezentoval, že dojde k návratu ke kořenům z doby Vlasty Marečka. Vlastu jsem znal jako neskutečně pracovitého člověka. Také to znamená, že budeme sázet převážně na vlastní odchovance, protože ve druhé lize nemá smysl platit drahé fotbalisty. Tento model se ve druhé lize v brzké době projeví všude.

Klub se zbavil řady hráčů s prvoligovými smlouvami. Kteří zůstali, museli jít se svými požadavky dolů. Bylo těžké je přesvědčit, aby se uskromnili?

Ani bych neřekl. Chápali to. Rozpočet se proti minulé sezoně pokrátil o více než polovinu a první naše otázka hráčům zněla: „Chceš hrát Zlín?“ Až pak následovala druhá: „Za kolik?“ Mimo některé konkrétní úpravy jednání složitá nebyla. Pochopili, o co nám jde. Osu týmu máme pod smlouvou. U některých jsme na všem domluveni a zbývá jenom podpis, což je otázka jednoho nebo dvou dnů. S Jindrou Skácelem a Ivem Zbožínkem jsme se dohodli na smlouvě na sezonu s jednoroční opcí, dnes jsme dotáhli do konce přestup Petra Švacha ze Slavičína. My chceme v první řadě klub stabilizovat.

Tvoříte smlouvy sám, nebo vám někdo radí?

Hodně pomáhá bývalý předseda představenstva pan Valášek. Má obrovský přehled, kontakty. O to by ale nešlo. Hlavně toho hodně ví o legislativě v rámci smluv. V nesnázích je mi pomocnou rukou a vlastně mě učí. Smluvně v klubu končí k 31. červenci, ale jsme dohodnuti, že budeme spolupracovat i nadále. Výborná spolupráce funguje také se samotným majitelem panem Červenkou a dalšími zástupci firmy Lukrom.

Pomáhá vám, že jste v klubu začínal a pak dlouho působil jako kouč v mládežnickém centru na Vršavě?

Vždycky jsem tvrdil, že Vlasta je můj vzor, i když jsem ho jako spolupracovníka na Vršavě nezažil. Ale byli jsme kamarádi, stýkali jsme se a ohledně trénování se hodně bavili, když jsem za ním jezdil na rady. Někteří z Vršavy tvrdí, že jsme si s Vlastou podobní, pokud jde o pracovitost. To mě potěšilo. Při psychické i fyzické zátěži je ale potřeba relaxovat a to se musím ještě naučit.

Práce kouče vás nelákala?

Trénování je pro mě uvolnění z funkcionářské práce. Jako asistent trenéra Kupky se proto budu zapojovat dvakrát až třikrát týdně do přípravy mladších žáků.

Radíte trenérovi áčka Marku Kalivodovi při výběru případných posil?

Do toho se mu vůbec nepletu, trenéři mají svoje představy. Samozřejmě kdybych ale viděl nějakého talentovaného hráče, tak k tomu můžu něco říci.

Mluvil jste o zlepšování. Co konkrétně jste měl na mysli?

Ke zlepšování našeho fotbalového produktu bude samozřejmě docházet, ale chce to nějaký čas, protože jsme do toho najeli nově. Musíme postupovat podle priorit a jako první řešíme smlouvy, abychom zabezpečili tým a mohli bez problémů zahájit první kolo Ondrášovka Cupu tuto sobotu ve Vyškově a pak druhou ligu. Zvyšování atraktivity utkání, zlepšování služeb pro fanoušky jako občerstvení, doprovodné služby, zápasový program, soutěže apod., k tomu dojde časem.

Vycházíte při změnách i z často kritických dotazů na klubovém webu?

Kritiku beru a dotazy pravidelně čtu. Snažím se z nich i poučit. Třeba občerstvení se na jaře zlepšilo, ale i v tomto směru plánuji změnu, třeba aby tady byla zase stará restaurace Gól nebo Švec bar. Aby to kolem fotbalu žilo nejen při mistrovských zápasech.

Bývalo zvykem, že se vedení klubu před startem sezony sešlo s fanoušky tzv. tvrdého jádra. Bylo tomu tak i letos?

Setkání proběhlo, bylo to ale spíše neformální představení, abych věděl, o koho jde a s kým bych při případných problémech jednal. Nějakým způsobem se k tomu ještě vrátím, aby byla dána pravidla hry, která se budou dodržovat. Ze schůzky jsem měl dobrý pocit a věřím, že k žádným excesům nedojde.

Příznivci nejsou moc spokojeni s odchodem opor a příští léta zlínského fotbalu nevidí růžově. Jste také pesimista nebo optimista?

Nedokážu tipovat, kolikátý tento tým skončí, ale pokud budeme poctivě pracovat a udrží se drajv, jak hráči na hřišti, tak lidé okolo, věřím, že se doba návratu do nejvyšší soutěže zkrátí. Chodím na zápasy a vidím, že hráči mají chuť. Uvedu jeden příklad. Mluvilo se, že by David Šmahaj potřeboval změnu prostředí, on šel ale do sebe a je teď pro mužstvo velkým přínosem.

Zbývá vám čas si zahrát fotbal i za Dolní Lhotu v okresním přeboru?

Momentálně ne. Pokud budou mít ale o mě zájem a vyjde mi čas, rád si zahraji. Pořád tam mám registračku.

Leoš Gojš se narodil 21. dubna. 1964 a fotbal hrál mimo jiné za Slováckou Slavii Uherské Hradiště, Slušovice a krátce i za Zlín. V jeho dresu si v roce 1994 přivodil vážné zranění a s vrcholovým fotbalem skončil. Jako trenér působil v Tescomě Zlín v mládežnickém centru na Vršavě pět let, letos na jaře se stal markentingovým manažerem druholigového klubu a v červnu jeho výkonným ředitelem.