„Jinou práci bych mít nemohl, protože fotbalem trávím dvě stě hodin měsíčně. Náš systém v Dolní Lhotě je dost výjimečný, přičemž mám samozřejmě kolem sebe spoustu lidí, kteří mi pomáhají," uvedl všestranný 34letý trenér.

„Jestli je správný, to teď nevím, ale do budoucna by se tím mohlo zabývat širší okolí. Obce by vytyčily na rozvoj dětí určitou částku a člověk by se jim věnoval na základě plného úvazku. Mělo by to lepší úroveň, než když lidé pracují s mládeží po boku svého zaměstnání," doplnil.

Byť má pořádný zápřah, činnost v klubu jej naplňuje a také rozvíjí.

„Přizpůsobuji se koncepci oddílu, vzdělávám se a neustále mám rozhled v mužích i ve všech mládežnických kategoriích. Mám zkušenosti i z trénování mládeže ve Zlíně, vím, jaký je tam koncept a snažím se vést tím způsobem i kluky u nás a posunout je. Je pro mě přitom daleko příjemnější, že nejsem v profesionálním fotbale. Člověk vede děti bez tlaku, snaží se o jejich radost, což by mělo být ve sportu na prvním místě," poznamenal Doruška.

Celý rozhovor čtěte ve středečním tištěném vydání Deníku.