„Zklamání člověk pociťoval, na Hané jsme odehráli výborný zápas. Ale prohra nás nemůže zlomit a ani nezlomí. Dnes (v úterý – pozn. red.) se soustředíme a připravujeme už jen na domácí utkání, abychom jej zvládli a udrželi se ve hře o druhé místo," uvedl 23letý pilíř defenzivy, jenž na jaře nechyběl na hřišti ani minutu.
Věnovali jste se teď vzhledem k náročnému programu hlavně regeneraci?
Období je náročné, ale procházejí jím i ostatní týmy. A kdybych to měl srovnat se zahraničím, tak tam toho absolvují ještě dvakrát tolik, takže se nemůžeme na nic vymlouvat. Nicméně je důležité, že tréninky jsou odlehčené, teď jde hlavně o to udržet se v kondici a psychické pohodě. Fotbal hrajeme dlouhou dobu, ten natrénovaný máme. Byť je to nejméně oblíbené, tak po utkání v Olomouci bylo důležité vyběhání a pak někdo šel na regeneraci, masáže do vody, někdo se protáhl. To už je individuální podle toho, jak komu co vyhovuje.
Dokážete momentálně vůbec úplně vypnout od fotbalu?
Na to je vždycky prostor. Máme normální život a každý oddechuje po svém. Pro mě osobně je nejlepší si lehnout, posiluje mě spánek a samozřejmostí jsou také masáže.
A co mistrovství světa v hokeji, které u nás právě probíhá, sledujete jej?
Zajímá mě, dívám se na všechny zápasy. Je dobré, že můžu jít po tréninku domů, lehnout si k televizi a pustit si hokej.
Jak si myslíte, že se umístí česká reprezentace?
Z vlastní zkušenosti vím, jaký je sport a že to hokejisté doma nemají lehké, očekává se od nich moc. Někde jsem četl, že národní tým v pětiletkách, 2000 – 2005 – 2010, získal zlato, tak bych mu strašně přál, aby sérii rozšířil, ale když se dívám na týmy, jako jsou Rusko nebo Kanada, tak to bude mít těžké.
Co z pozice mladého fotbalisty říkáte na výkony Jaromíra Jágra?
Nemám k němu ani slov, je neskutečný. Obdivoval jsem i spoluhráče v profesionálním fotbale, kteří byli ve věku 38, 40 let a více, ale v případě Jágra je ta úroveň ještě úplně jiná. Klobouk dolů před ním.
Vy jste při jarních výsledcích také velmi sledovaní. Jak náročné je po mentální stránce oprostit se od očekávání veřejnosti, zájmu médií a držet si vysokou výkonnostní laťku?
Je to samozřejmě těžké, ale i přes mládí kluci včetně mě vědí, co chtějí. Jestli se míníme posunout v kariéře, musíme závěr soutěže zvládnout. Zmákli jsme dva a půl měsíce, tak dva a půl týdne je proti tomu nic, to vydržíme. Musíme si s tím poradit, abychom příští rok objížděli jiná města a jiné stadiony.
Na druhém místě vás v tabulce vystřídal Varnsdorf. Může z vás opadnout určité napětí, když teď na postup budete útočit z horší pozice?
Nemá to žádný vliv. Pořád jsme na tom úplně jinak než před jarní částí, je o co hrát. Bude se rozhodovat v posledních dvou kolech a v první řadě je na nás, abychom uspěli ve všech zápasech a pak uvidíme, jak to dopadne.
Dnes se postavíte proti Opavě. To je nebezpečný protivník, že?
Všichni ti soupeři ze Slezska jsou nepříjemní. Nejlepší by bylo pořád hrát s fotbalovými týmy, jako je Olomouc, ale nelze si vybírat. V Opavě jsme dostali trojku, vnímáme, že se jí daří, ale doma chceme vyhrát.
S Mostem jste se posledně na výhru dost nadřeli. Lze očekávat, že to znovu bude spíše válka?
Chceme hrát před svými diváky pěkný fotbal, ale klíčové je pro nás získat tři body a momentálně je jedno, jakým způsobem jich docílíme. Bereme výhru i 1:0. Pokud jsou fanoušci takoví, že nás podpoří v situacích dobrých i horších, tak nám odpustí, že neuvidí fotbalovost, jakou by si představovali. Když vybojujeme postup, tak to tak snad bude určitě. Stejně jako oni chceme, aby ve Zlíně byla první liga.
