Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Strašně jsem se těšil, že si konečně zahraji,“ vykládal slovenský středopolař. Ač čekal, že se zvedne z lavičky o něco dříve než v 74. minutě, i za čtvrt hodiny byl vděčný.

„Chtěl jsem, aby odehrál více. Ale situace to nedovolila. Navíc na něm byla po dlouhém zranění vidět herní pauza,“ vysvětloval boleslavský kouč Karel Stanner.

Opiela se dostal na hřiště dvě minuty poté, co jeho spoluhráč Táborský vstřelil jediný gól utkání. Na konci si tak mohl vychutnat vítězný rituál svého týmu, který ho bude něco stát. „Za výhru jsem klukům slíbil do kabiny občerstvení. Rád jim ho přinesu,“ prozradil kapitán slovenské jednadvacítky.

V závěru se mohl stát smutným hrdinou zápasu. Po jeho zákroku rukou ve vlastním vápně se zlínští fanoušci hlasitě dožadovali pokutového kopu. Marně, píšťalka nepřesného rozhodčího Libora Kovaříka mlčela. „Jenom jsem se chránil, takové ruky se nepískají,“ mínil Opiela.