V neděli ale všem sešívaným fanouškům pokazil Velikonoce. Ševci pod vedením čtyřiašedesátiletého kouče zvítězili v Praze nad úřadujícím mistrem 2:1.

O senzačním triumfu rozhodli zásluhou Ekpaie ve druhé minutě nastaveného času.

„Slavii jsme možná zkomplikovali boj o titul, ale my jsme výhru potřebovali víc,“ tvrdí Petržela.

Jak moc se vám po zápase ulevilo?
Jsem šťastný. Utkání jsme odbojovali, což byl až doposud náš největší problém. Když jsem do Zlína přišel, viděl jsem, že mužstvo nemá vnitřní sílu. Když se mu nedařilo, nebylo schopné se zvednout. Ale tentokrát po přestávce jsme makali jako hrom. Kluci to krásně zvládli, odbojovali. Pro nás má výhra neskutečný význam, protože vyhrál i poslední Baník. Potřebovali jsme to.

Ke Slavii, kde jste hrál i trénoval, máte vřelý vztah. Bral jste utkání v Edenu hodně prestižně?
Ani jsem si to nijak zvlášť neuvědomoval. Ve Slavii jsem vždycky hrál moc rád. Strávil jsem tady dvanáct let, což je strašná doba. Tak dlouho jsem nebyl v žádném jiném klubu. Vždy, když sem jdu na fotbal, připadám si, že jdu domů. O to je sladší to vítězství. Možná jsme Slavii zkomplikovali boj o titul, protože Plzeň se na jaře trápí, ale my jsme výhru potřebovali víc.


Slavia v minulých duelech proti Olomouci i v derby se Spartou dotahovala manko soupeře. Čím to bylo, že vás pod velký tlak nedostala?
Uzdravila se nám řada hráčů, všichni procházeli chřipkou, já ji měl dvakrát. Navíc co jsem do Zlína přišel, pořád přidáváme dávky. I celou reprezentační přestávku jsme trénovali dvoufázově. Snažili jsme se, abychom to nepřehnali, nepřestřelili. Kluci však vydrželi daleko víc. I takticky drží při sobě, jsou kompaktní. Slavie se tam těžko dostávala.

Byl jste s blížícím se koncem optimistou? Věřil jste, že něco získáte?
Bodu jsem věřil, moc jsem si ho přál, ale zároveň jsem věděl, že se může stát všelicos. , Slavia to předtím dvakrát otočila. My jsme to však riskli, dali tam druhé křídlo. Vukadinović je nesmírně rychlý, Ekpai to dotáhl a rozhodl zápas.

Jak jste viděl rozhodující akci?
Při té akci to tam se mnou málem seklo, když jsem jako bývalý útočník viděl, kam se Vukadinović tlačí. Na stranu, kde má nejméně prostoru. Naštěstí jsem viděl Ekpiho, že ho dotahuje, tak mu to vrátil a on to trefil. Ale vyřešil to hrozně (úsměv).

Nebál jste se, že Ekpai zápas kvůli vyloučení nedohraje?
Nemělo cenu tam dávat někoho méně kvalitního. Strach jsem ale neměl. Ekpai není záludný hráč, záměrně nefauluje. Má v sobě obrovskou sílu. Dobře se vyrovnával i s náročnými tréninky. I doma proti Plzni hrál dobře.


Co říkáte na výkon brankáře Zlámala?
Celý zápas chytal velice dobře, držel nás. To je ale jeho práce. Před penaltu jsem mu poradil, kam má jít. Podal trošičku nadstandardní výkon.

Jak jste věděl, že bude Škoda kopat doprava?
Když jsem byl o hodně mladší, dělal jsem si statistiky, kam kopou pokutový kop praváci a zjistil jsem, že z devadesáti procent po pravé ruce brankáře. Proto jsem mu radil, aby skočil doprava, protože tam Škoda střílí prakticky pokaždé.

Co by se stalo, kdy vás neposlechl?
Tak by šel příště chytat Dostál (úsměv).

Radil jste mu i další střelce? Co třeba Hušbauera?
To ne, protože jsem Pepu trénoval a u něho nikdy nevím, kam ten balon kopne. On totiž vůbec nezpevňuje nárt, to je úžasné! Vždycky do toho nějak plácne a pak mu to skončí někde v šibenici. U něj se směr rány těžko předpokládá.

Nyní vás čeká Ostrava. Bude pro vás utkání specifické tím, že jste v Baníku, kde nyní působí bývalý kouč Zlína Páník, naposledy trénoval?
Já to beru jako zápas každý jiný. Už jsem dostal spoustu lukrativních esemesek od lidí, kteří tam pracují ve vedení. Já na to ale nereaguji. Určitě to bude divoký zápas. My jsme připravení, že příznivcům Baníku otevřeme celou jednu tribunu. Já jsem měl s ostravskými fanoušky výborné vztahy. Nechci si dělat žádné problémy, protože mi pořád píší. Já doufám, že to dopadne pro obě strany dobře. U Baníku je stejně šance na záchranu už malinká.