Zkušeného špílmachra, jenž se na jaře vrátil do zlínské sestavy po operaci achilovky, však mrzí úplně jiné věci.

Máte vůbec náladu po nedělním představení ve Varnsdorfu odpovídat na nepříjemné otázky?

Po pravdě řečeno moc ne. Ale nebylo by férové, kdybych odmítl žádost o rozhovor a přehodil to na mladší kluky. To by byl krok zpátky. Na hřišti i mimo něj na sebe musejí brát zodpovědnost zejména zkušenější hráči.

Pro vás to byla vůbec první porážka ve zlínském dresu, u níž jste byl v mistrovském zápase přítomen přímo na hřišti. Věděl jste o tom?

Už minulý týden jsem to asi zakřikl, když jsem v jednom z rozhovorů říkal, že jsem se Zlínem ještě neprohrál. Teď už to neplatí. Ale já jsem dosud odehrál tak málo zápasů, že není na místě, abych vůbec nějaké série počítal.

Výkon ve Varnsdorfu si za rámeček asi nedáte. Jak zápas hodnotíte?

Prohrát se může i u týmu ze spodních pater tabulky, druhá liga je nesmírně vyrovnaná, nicméně výkon, jaký jsme předvedli, si žádné bodové ohodnocení nezasloužil. Z toho, co jsme odehráli, jsem velmi zklamaný. Chybělo nám úplně vše a za celý zápas jsme v podstatě neohrozili bránu soupeře.

Stejně jako ve Znojmě také ve Varnsdorfu jste výsledkově zvládli alespoň první poločas, po němž byl stav nerozhodný. Druhé poločasy vám však venku vůbec nevycházejí. Čím to?

Především tím, že nedokážeme vstřelit rozdílovou branku a dostat se do herní a psychické pohody. Vše řešíme strašně jednoduše, chybí tomu moment překvapení a soupeři nás mají přečtené, ještě než něco provedeme.

Obranné bloky se dnes umějí posouvat a zahušťovat prostor už v divizi, jen bojovností na ně nemůžeme vyzrát. Chybí nám větší fotbalová kvalita a sebevědomí. A když se vrátím ještě k tomu Varnsdorfu, ani první poločas za moc nestál. Branku domácích jsme téměř neohrozili.

Podobný herní projev ale mužstvo provází už od nevydařené generálky v Trnavě. Kde hledat příčiny?

Pravděpodobně v psychice. V přípravě jsme sami sebe přesvědčili, že dokážeme hrát vyrovnané zápasy i se silnými protivníky. Porazili jsme prvoligový Ružomberok, vyhráli jsme v Myjavě a i v Senici jsme byli minimálně rovnocenným protivníkem.

Také v tréninku předvádíme docela solidní kombinace, jenomže tyto nacvičené věci nedokážeme přenést do mistrovských zápasů. A to je na fotbale to nejtěžší. Kdo to nedokáže, nemůže uspět. Nám se to nedaří a řečmi o tom, že v tréninku pracujeme dobře, nikoho neuchlácholíme. Důležitý je herní projev v mistráku.

Nemohla se na vaší herní nepohodě projevit i série zranění a zdravotních problémů na začátku jarní části sezony?

To by z naší strany byla jen další výmluva. Máme přece široký kádr a hráči, kteří dostanou šanci místo marodů, by měli potvrdit svou kvalitu a nemocné spoluhráče nahradit.

Kdyby se to stalo jednou, snad bychom to mohli brát jako argument, ale na jaře jsme ještě neodehráli ani jeden dobrý zápas. S podobným herním projevem jen sotva někoho porazíme. Se Spartou jsme měli obrovské štěstí, ovšem lidi na tribunách jsme na další domácí zápas asi příliš nenavnadili.

Jak z toho ven?

Každý z nás si musí sáhnout do svědomí a říct, jestli pro úspěch udělal maximum. Zlepšit se musíme zejména na polovině soupeře, tam jsme málo fotbaloví. Chybí nám větší sebevědomí dovolit si jeden na jednoho, udělat kličku, přesně zacentrovat a dát gól.

Sice pěkně kombinujeme na půlce a držíme míč, ale nic s ním nevymyslíme. Jak jsem říkal, nemáme čím soupeře překvapit. To je náš největší problém.

Sledujete ještě vůbec tabulku?

Moc ne. Vnímám, že jsme pořád nahoře, ale vidím i mančafty, které se na nás dotahují. My se však v této fázi musíme dívat především sami na sebe. Příklad Brna ukazuje, že tři výhry v řadě vás mohou nakopnout hodně vysoko, naopak po třech porážkách bychom mohli mít přesně opačné starosti.

Ty mohou přijít už po dalším zápase v Opavě. Jak se těšíte na půdu rozjetého protivníka?

Opava je fotbalové město. Pamatuji si ji ještě z doby, kdy hrávala první ligu. Vždy tam byla parádní atmosféra a hrál se dobrý fotbal. Pro nás může být výhodou, že se od nás nic velkého nečeká, a to je přesně ten zápas, který by nás mohl nakopnout.

Ve vyrovnané tabulce je důležitý každý bod a my už nutně potřebujeme přivézt něco i ze hřiště soupeřů. K tomu, aby se to povedlo, však musíme zahrát úplně jinak než v předchozích zápasech.