Oporu zadních řad Fastavu Lukáše Pazderu ovšem v tuto chvíli třetí místo velmi těší. A nechává se překvapit, zda si bude moct po šesti letech opět zahrát elitní tuzemskou soutěž.

„Momenty z první ligy si nyní hodně vybavím," přiznal 28letý sympaťák, který v uplynulé sezoně nastoupil ve 28 utkáních, na hřišti strávil 2458 minut a vstřelil jednu branku.

Jaký máte osobně pocit, zkusí Varnsdorf účinkování v SYNOT lize?

Už bylo několikrát zmiňováno, že po sportovní stránce si to jednoznačně zaslouží, proti tomu nic. Ale jsou nějaká pravidla, která by se měla dodržovat. Nicméně pokud se Varnsdorf zaručí, že bude mít stadion, tak prostě do ligy půjde. Osobně to vidím padesát na padesát. Nejsem přikloněn ani jedné variantě, spíš vnímám různé spekulace, přičemž všude slyším něco jiného.

Je to pro vás nepříjemné, že nevíte, na čem jste?

Nejsem z toho nervózní. Je samozřejmě rozdíl figurovat v první nebo ve druhé lize, ale nám teď nezbývá nic jiného než čekat. Jako hráči jsme si své splnili. Navíc jsem tuto situaci zažil už před pěti lety s Ústím.

Pro vás dopadla nešťastně. Jaké byly tehdy vaše reakce?

Na svazu bylo nějaké hlasování o tom, jestli má být Ústí puštěno do ligy a my Moraváci jsme to odnesli tím, že jsme hlasů měli málo. Byli jsme zklamaní. Měli jsme stadion, během sezony jsme vybudovali vyhřívaný trávník… Ústí neudělalo nic. Stadion finálně dokončilo snad až letos. Pocity jsou v těchto případech vždy špatné, ale rozhodnutí neovlivníme, je to na vyšších orgánech. Z logiky věci je stadion těžké postavit v rozmezí roku. A je to asi neřešitelné, i když jsou peníze.

Zatímco zlínský klub budoval zázemí systematicky, aby neměl problémy s podmínkami, jinde se tak nedělo. Přesto celky postupují. Neberete to jako nefér?

Svaz si stanovil nějaká pravidla, ale je vidět, že se dají porušovat. My jsme podzim po sestupu hráli v Kunovicích, aby Letná dostala patřičné parametry. Zlín se přizpůsoboval pravidlům a dodržoval je, jak se má. Na druhou stranu Varnsdorf před dvěma lety ani nepřemýšlel o tom, že by bojoval o postup. Ale stalo se a my bychom nyní měli být v právu. Nicméně je to tak, že záleží na Varnsdorfu.

Co by Zlín nyní mohl nabídnout první lize?

Určitě fanoušky. Máme pěkný, útulný stadion, na který by si diváci cestu našli, potenciál vyšší návštěvnosti je zde značný. Spatřuji to jako výhodu, přičemž samozřejmě jako všude to je podloženo výsledky.

Vybavíte si v tomto období, kdy Zlín žije v naději na nejvyšší soutěž, více své momenty v první lize?

(Přikyvuje) Vybavím, vybavím. Vždycky vzpomínám na první ligový zápas – v Brně jsme remizovali 0:0 (5. srpna 2007, Pazdera byl ve věku 20 let a pěti měsíců – pozn. red.). A pak určitě na utkání se Spartou a Slavií, se kterou jsme doma hráli na sněhu a před televizními kamerami. (úsměv) To se někdy o tom bavíme i s Davidem Hubáčkem, který nastoupil proti mně na levé straně. Probíráme, kdo tehdy byl ve Zlíně, kdo ve Slavii, pro niž se jednalo o mistrovskou sezonu. Duely se Spartou a se Slavií jsou vždycky svátky a asi nejvýše.

Ligu jste okusil jako mladý a nyní je v kádru také hodně talentovaných hráčů. Mají potenciál na nejvyšší soutěž?

Když jsme skončili třetí, tak perspektiva tady určitě bude. Kluci by si obkoukali, jak to všude funguje, podívali by se na stadiony, které jsou na úplně jiné úrovni. V první lize to je pořád fotbal, ale takové ty zážitky, emoce a atmosféra jsou o level výš. Zkusili by si lepší fotbal.

Vidíte rozdíly v první lize za těch šest let, co v ní nejste?

Největší je ten, že když jsem hrál ligu, tak jsme doma Plzeň porazili 3:1. (úsměv) Ne že by se to nemohlo stát znovu, ale přijela by úplně jiná Plzeň. Její progres je až neskutečný. Celkově se kádry změnily, pamatuji si, že nastoupil proti mně třeba Berger.

Pomýšlel jste pak od sestupu Zlína v dalších letech na první ligu?

Se Zlínem se nepodařilo vrátit a následně po půl sezonách byly možnosti, ale vždy jsem byl vázaný smlouvou. O každé nabídce bych minimálně přemýšlel, z ligy je vždy zajímavá, nicméně pro klub zajímavé nebyly, aby mě pustil. Bral jsem to tedy tak, že nejjednodušší bude dostat se do ligy přes Zlín.

Nyní se to málem přímou cestou povedlo. Jaké ve vás převládají pocity?

Bez ohledu na to, jak dopadneme v blízké budoucnosti, tak je to úspěch. Kdyby mi to někdo před jarem řekl, tak bych mu nevěřil, protože jsme měli ztrátu. Ale tím, jak jsme udělali šňůru výher, tak jsem tomu věřit začal. Třetí místo v soutěži o třiceti kolech je pěkný počin, znamená to medaili.

Po utkání v Třinci jste byli spokojení a oslavovali jste?

Užili jsme si to, po konci sezony jsme mohli povolit uzdu. Dali jsme si pivo a vychutnali jsme si tatarský biftek, což máme jinak celý rok zakázané. Potkali jsme se i s fanoušky na benzince, poděkovali nám, společně jsme si zazpívali chorály. Tato atmosféra je přesně to, proč člověk dělá sport. Je na co vzpomínat.

Jak vysoko řádíte vy osobně uplynulou sezonu ve své kariéře?

Beru ji jako úspěšnou i díky tomu, že jsem odehrál téměř všechno. Řadím ji nahoru, k osmému místu v první lize, které jsme uhráli pod trenérem Hoftychem. To byl pro Zlín výborný výsledek. Nastoupil jsem tehdy do poloviny zápasů.

Ve Zlíně vám končí smlouva. Budete pokračovat v klubu?

Měl jsem v ní opci, která byla uplatněna, tím pádem ano.

Jaké máte plány na dovolenou?

Užiji si ji, těším se. A jak ji budu trávit? S kamarády a hlavně s přítelkyní. Chystáme se na Slovensko, do Vysokých Tater. Chtěli jsme i k moři, ale to si necháme na zimu. (úsměv)