V pondělí uplynul přesně rok od zápasu ve Zlíně, který Spartu tehdy před televizními kamerami pokořil 2:1. Rudí od té doby v Gambrinus lize nezaváhali a jejich šňůra bez porážky se vyšplhala na úctyhodných 32 utkání.

„To jsem teda nevěděl, že pak už Sparta v lize neprohrála,“ divil se Ondřej Čelůstka. Právě obránce italského Palerma přitom vstřelil ve 32. minutě vítěznou branku Tescomy. V den utkání mu sice bylo stále ještě 19 let, při gólové střele si ale počínal jako zkušený mazák a po parádním zpracování nedal Blažkovi křižnou ranou z pravé strany šestnáctky šanci.

„Samozřejmě že si ten gól vybavuji. A nejen gól, ale celý zápas mám ještě teď živě v paměti, protože se nám všem vydařil a hráli jsme proti Spartě jako tým, který ještě nevzdal pro Zlín boj o záchranu. Moje branka byla jen takovou třešničkou dobrého výkonu celého týmu, o to víc mě pak těší, že byla rozhodující a pro mě osobně zatím životní trefa. Mám doma DVD z toho zápasu a ještě nedávno jsem se na ten gól díval a musím říct, že to byla pěkná podívaná po takové době,“ líčí s ročním odstupem Čelůstka.

I díky výkonu proti Spartě poté talentovaný mládežnický reprezentační obránce přestoupil v létě do mistrovské Slavie Praha, odkud v zimě zamířil na hostování do Palerma.

Druhý zlínský střelec Filip Rýdel má na inkriminovaný duel rozporuplné vzpomínky. „Dal jsem gól a na druhý nahrál, jenže jsem si poranil rameno a sezona pro mě skončila,“ podotkl střední záložník, který stejně jako Čelůstka po sestupu ze Zlína odešel, konkrétně do Plzně. „Zápas nám sedl se vším všudy a ve druhé půlce jsme měli i štěstí. Sparta je momentálně nejlepší v lize a střílejí se jí strašně těžko branky. Nám tehdy pomohlo, že nehrál zraněný Řepka,“ připomněl absenci řízného stopera.

Faktem nicméně zůstává, že od návratu Tescomy do nejvyšší soutěže v roce 2002 se Spartě v Baťově městě nedařilo. Ze sedmi ligových utkání pětkrát prohrála a zvítězila pouze jednou. „Myslím, že byla ráda, že Zlín sestoupil,“ míní kouč Bohemians 1905 Pavel Hoftych, který kromě posledního duelu sledoval ostatních šest z lavičky ševců jako hlavní trenér nebo jeho asistent.

Po ruce má i vysvětlení, proč Sparta na hřišti Tescomy pravidelně selhávala. „Nerada sem jezdila. Zlín je na konci republiky a na místní prostředí nebyli jejich borci zvyklí. Malý a stísněný stadion, v jednu dobu s rozestavěnou tribunou, těžký terén, tvrdý a bojovný soupeř. Ještě ani nedorazili a už hleděli, aby byli pryč. Sami si zápasy ve Zlíně dopředu otrávili,“ vypočítává Hoftych atributy sparťanských nezdarů na stadionu, který se jmenuje stejně jako jejich stánek – Letná.

Rudí na něm prohráli 10. května 2009 poprvé po 11 kolech a prakticky tím přišli o šanci na titul. Letos k němu mají po 29 kolech ze všech nejblíže a možná také díky tomu, že už se nemusí plahočit do Zlína…