„Provodovský první poloprofesionální výběr byl Rakovým dítětem. Na dvě dekády se díky jeho zapálení, podpoře a lásce k fotbalu dařilo držet jej na výsluní krajských soutěží. Ne náhodou krajský přebor a pohár několikrát ovládl,“ připomněl Aleš Hellebrand, jenž byl trenérovou pravou rukou nejen na fotbalové lavičce, ale i v jeho stavební firmě. „Na počest Pepy určitě příští rok uspořádáme nějaký turnaj, memoriál,“ slíbil.

Po nečekaném skonu mecenáše byli všichni hráči rozhodnutí soutěž dohrát a v jarní části se pokusit pro něj vybojovat i poslední pohárovou trofej. Probojovali se až do semifinále, kde je zastavil koronavir.

„Bohužel osud byl proti, což nás hodně mrzí. Pokračovat i bez ekonomické podpory byli rozhodnutí všichni hráči prvního týmu, dokonce se hlásili i ti, co zde kdysi působili. Odezva byla velká,“ potěšilo Hellebranda.

V Provodově dokonce uvažovali o spojení s třetiligovou Kroměříži, jejíž by se stali farmou.

„Nechtěli jsme přebor jen tak hodit do koše. Proto jsem Broňovi Červenkovi tuto možnost nabídl. Bohužel ale tato ani podobná transakce nešla legislativně vyřešit. Proto Provodov již nepodá přihlášku do krajského přeboru,“ krčí rameny asistent trenéra. A kdo by jej měl nahradit? „To už nám je jedno, rozhodne svaz.“

I přes rychlý konec fotbalisté prvního týmu Provodova o svou budoucnost obavy mít nemusí. „Zájem o naše hráče je velký, kluci o angažmá nouzi opravdu mít nebudou,“ vnímá provodovský funkcionář, který se ke klubu neotočil zády.

„Koučovat zde již nebudu, pracovní vytížení ve stavební firmě a trenérské ve fotbalovém Fastavu u mládeže jsou velké. Jsem ale nově vznikajícímu vedení připraven funkcionářsky pomoci. A když budu mít čas a chuť, vypomůžu i fotbalově, ale jen v bráně. Osobně nikam již přestupovat nebudu, registraci si zde již asi nechám navždy,“ potvrdil bývalý ligový fotbalista a účastník Ligy mistrů v dresu Petržalky.