Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Po trenérském angažmá ve Znojmě je zase blíže domovu.

„Ostrava je blízko Hutiska, kde bydlím, ale není to tak, že bychom denně třeba s Barym jezdili a zase se vraceli. Bary jel se mnou jenom jednou, jinak on dojížděl z Vigantic. Já tady v Ostravě třikrát až čtyřikrát týdně přespávám, ale musím přiznat, že je to příjemné trénovat celkem blízko rodnému kraji,“ říká trenér a stále ještě aktivní hráč Radim Kučera.

Po cestě z Vigantic do Ostravy může jet přes Frýdlant nad Ostravicí, kde hraje divizi jeho syn David.

„Tak to byla náhoda, že tam David skončil a není to tak, že bychom to nějak plánovali vzhledem ke společné cestě. David měl jít po sezoně původně do Nového Jičína, a když to nevyšlo, tak se měl vracet do Vigantic. To se mi zalíbilo, a tak jsem přestoupil zpět z Hutiska do Vigantic, abych si v mém srdečním klubu zahrál ještě spolu se svým synem. Nyní to zatím nevypadá, že by se to mohlo podařit. David dostal nabídku  z Frýdlantu nad Ostravicí, uspěl na zkoušce a hraje tam divizi. Já jsem ve Viganticích, a když to vyjde, půjdu si za ně zahrát,“ popisuje rodinné okolnosti a zatím nesplněný sen mladý úspěšný trenér.

Času nemá Radim Kučera nazbyt.

„Plánuji si zahrát za Vigy hlavně v reprezentačních pauzách, ale někdy ani to nevyjde, protože jezdím po zápase a pozoruji naše soupeře. Kolik toho za Modrou hvězdu odehraju, to je opravdu ve hvězdách,“ přiznává Kučera.
O uplynulém víkendu se na hřiště přece jenom dostal.

„Vyšlo mi to a šel jsem si zahrát proti Valašskému Meziříčí. Přišel jsem do kabiny a musel jsem se klukům představit, protože na tréninky nechodím. Klidně bych začal na lavičce, ale trenér Hoffmann mne postavil do základu, a tak jsem se snažil zkušeností klukům pomoci. Sehráli jsme kvalitní zápas a mi se podařilo před koncem stanovit zaslouženou remízu,“ vrací se Kučera k vydařenému nedělnímu zápasu, po kterém se mu ale těžko vstávalo.

„Jelikož netrénuji s týmem a již se nemám tolik času na trénování jako hráč, cítil jsem se v pondělí ráno jak přejetý parním válcem,“ směje se trenér Baníku Ostrava.

To, že by ho napadlo mluvit Zdeňku Hoffmannovi do koučinku Vigantic, to ho ani nenapadne.

„Já jsem tady jako hráč a mám pomoct na hřišti. Nejsem trenérem Vigantic. Chci ještě pár zápasů svému mateřskému klubu pomoct. Spadli jsme z krajského přeboru. S mládeží se pracuje, ale dětí, které by se věnovaly fotbalu, v konkurenci dalších mnoha sportů a aktivit ubývá. Do budoucna to vidím na slučování vesnic a klubů pro zachování amatérského fotbalu, bohužel,“ říká Radim Kučera, s kterým se na závěr nemůžeme pobavit na jiné téma než start Baníku Ostrava Mol Cupu ve Valašském Meziříčí.

„Těším se moc. Přijedu skoro domů, do rodného kraje a budu chtít proti nebezpečnému nováčkovi třetí ligy, který v létě kvalitně posílil, uspět. Přijde hodně diváků a já doufám, že budeme v tom zápase úspěšní,“ dodává Radim Kučera.