Jarolímova parta v premiérovém vystoupení při Lize národů selhala. Po dalším nepřesvědčivém výkonu s Ukrajinou těsně padla 1:2.

Úvod zbrusu nové soutěž problémy nevyřešil. Naopak, otazníky a vrásky na čele přibyly.

Absencí bylo hodně, optimální sestava se dál hledá. „Nic příjemného to samozřejmě není,“ přiznává trenér Karel Jarolím, který má se svými asistenty o čem přemýšlet.

Že by ale měl u národního týmu skončit, neuvažuje. Zodpovědnosti za hru a výsledky se nezříká, tlaky ze strany svazu, odborníků i veřejnosti vnímá.

„Bylo by ale smutné, kdybych neměl energii a chuť pracovat. Je to trenérské řemeslo, člověk musí počítat se vším. Fotbal přináší vítězství i porážky,“ zůstává Jarolím v klidu. Zatím.

Pozici však jednoduchou nemá. Závidět mu není vlastně co.

„Před utkáním jsem řešil problémy s absencemi. Bylo málo času se připravit ještě lépe. Potřebovali bychom více dnů. I když vždycky až samotný zápas ukáže, jak to ve skutečnosti je,“ prohlásil Jarolím.

Porážka pro český tým gólem z nastavení byla sice krutá, ale zcela zasloužená.

Domácí reprezentanti trochu překvapeně byli jiného názoru. Mezistátní duel viděli odlišně od většiny diváků.

„Smůla. Dřeli jsme, štěstí se přiklonilo k Ukrajincům. Byl to remízový zápas,“ tvrdí třeba krajní obránce Jan Bořil.

S kritikou výkonu nesouhlasí ani Theodor Gebre Selassie. Obránce německých Brém poprvé vedl českou fotbalovou reprezentaci jako kapitán.

ŠPATNÁ PREMIÉRA

Na premiéru ale příliš v dobrém vzpomínat nebude. „Bylo vidět, že mají individuálně kvalitní hráče,“ ocenil sílu protivníka lídr domácí defenzivy.

Domácí výběr nezvládl především poslední minuty obou poločasů.

„Nemůže se stávat, abychom dostávali góly v těchto fázích zápasu. Příště musíme být zkušenější a dát si na to větší pozor,“ ví bývalý hráč Liberce a Slavie.

Domácí defenziva nejprve v závěru úvodní části nepokryla Konoplajnku, v nastaveném čase pak neuhlídala ani střídajícího Zinčenka.

„Byl to pro nás hodně smolný gól. Po naší standardce se přitom stihli kluci rychle vrátit. Byli jsme vzadu v dobrém počtu,“ tvrdí Brankář Tomáš Vaclík.

Nepovedený duel přesně vystihuje rozhodující okamžik střetnutí v 93. minutě.

Střídající Zinčenko po centru z levé strany využil nedorozumění gólmana Sevilly se stoperem Brabcem a poslal míč zblízka do sítě.

„Nemohl jsem zareagovat. Balon mi spadl na obličej, od něj se odrazil soupeři přímo na kopačku. Dávali to prázdné branky,“ popisuje Bořil. Vaclík už zasáhnout nemohl.

„U nás u gólmanů to je tak, že toho můžeme pochytat kolik chceme, pak se ale do něčeho přimotáme a zkazí to úplně všechno,“ líčil zklamaně devětadvacetiletý brankář, jenž byl smutným hrdinou českého výběru.

Nejlepší domácí hráč svými oslnivými zákroky po celou dobu držel národní tým ve hře o body.

Ještě v nastaveném čase skvěle vychytal Cigankova a Rakického. I když to závěru vypadalo, že čeští fotbalisté nerozhodný výsledek nepustí, nakonec stejně padli.

„Komplikace to určitě je. Bylo by mnohem lepší, kdybychom začali vítězstvím nebo alespoň remízou. I když jsme prohráli, pořád je to ale otevřené. Příští ale hrajeme dvakrát venku. Nezbývá, než abychom na Slovensku a Ukrajině bodovali,“ říká Karel Jarolím.
Česko si na první bod si v nové soutěži musí počkat minimálně do října, kdy jsou na programu další dva zápasy.

„Věřím, že porážka s týmem nic neudělá. Může se stát všechno. Nevidím důvod, proč bychom to měli balit,“ zůstává Vaclík pozitivní.

Zklamání ovšem bylo velké, vždyť Jarolímův výběr šel hned v 5. minutě po Schickově ráně do vedení. Ve zbytku první půle se ale národní tým pouze bránil ukrajinským nájezdům.

Českému mužstvu nevyšel tah s tříčlennou obranou. Rozestavení 5-3-2 nefungovalo. Na reprezentantech bylo až příliš vidět, že nemají model, který momentálně úspěšně ordinuje kouč Bílek ve Zlíně, zažitý.

ZÁLOHA NEHRÁLA

Borci v červených dresech nedokázali správně přebírat soupeře a čelit ukrajinskému tlaku.

Soupeř diktoval tempo, diváky udivoval přesnými a rychlými akcemi. Zářila především křídla a největší hvězdy týmu. Konopljanka s Jarmolenkem na Moravě ukázaly svoji extratřídu, když převýšili domácí zálohu složenou z hráčů Slavie. Výtečný výkon předvedl také Marlos.

„Všichni víme, že ukrajinský nároďák má kvalitu. Oba křídelnici i střed hřiště je velice dobrý. Jak pohybově, tak technicky. V držení míče byl soupeř lepší. Ukrajina měla šance, my ale ve druhém poločase taky,“ říká Jarolím.

Naopak českému kouči sázka na slávisty nevyšla. Hušbauer se Sýkorou nebyli absolutně vidět, příliš výrazný nebyl ani Souček, který si aspoň plnil defenzivní úkoly.

Víc se čekalo i od střídajícího Zmrhala. Klubová sehranost na Ukrajince neplatila, soupeř měl výrazně navrch.

Trenér Jarolím na vývoj zápasu zareagoval už o přestávce. V šatně zůstal Krmenčík, mužstvo se vrátilo k rozestavení 4-2-3-1. Výkon se malinko zvedl, celkově to ale bylo špatné. Češi dál nestíhali a po většinu času se bránili.

Fanoušci hráčům nemohli vyčítat přístup, snaha byla zjevná, kvalita ovšem byla výrazně na straně protivníka. Zatímco Ukrajinci pod dohledem někdejšího slavného útočníka Andreje Ševčenka po trávníku ladně pobíhali, Češi spíše klopýtali.

A závěr nezvládli.

Šanci na reparát budou mít už v pondělí, kdy se v Moskvě postaví probuzenému Rusku.