Tehdy ještě netušil, jak blízko splnění svého snu bude. „Mám svou vizi a za ní jdu,“ vysvětluje po roce, že svá slova myslel smrtelně vážně.

Jeho svěřenci parádní jarní jízdou získali 53 bodů a měli nadosah senzační postup do MSFL, který jim nakonec utekl jen kvůli horšímu celkovému skóre s vítěznými Rosicemi. „S kluky jsem to po zápase probíral a hodně nás to všechny mrzelo,“ přiznal.

„Už po podzimním předehrávaném jarním kole a výhře nad Žďárem a se ztrátou pěti bodů na vedoucí Vyškov jsem si říkal, že bychom mohli atakovat čelo. Z vlastní zkušenosti totiž vím, že jaro míváme lepší než podzim, což se nám potvrdilo,“ ocenil Matějíček.

Přestože Viktoria nakonec na vytoužený postup nedosáhla, druhým místem přepsala novodobé dějiny otrokovického fotbalu. „Před sezonou jsme si dali závazek, že bychom rádi skončili do pátého místa. Druhou příčkou jsme překonali veškeré očekávání. Je to zásluha všech od vedení, hospodáře až posledního hráče na střídačce,“ poděkoval za spolupráci Jaroslav Matějíček.

Před začátkem jara trenér vyhlásil ještě jeden sebevědomý cíl, že by rád potrápil favority soutěže. Druhým místem své odvážné ambice ještě překonal. „Bojovali jsme s nimi do posledního kola. Vždyť ambice postoupit měly Vyškov, Hodonín i Třebíč, které skončily až za námi. Se všemi soupeři kromě Pelhřimova jsme dokázali minimálně bodovat. Splnili jsme, co jsme si předsevzali,“ pochvaluje si.

Proč tedy místo bujarých oslav, stříkání šampaňského a kouření vítězných doutníků přišel pocit prázdnoty? „Postup nás stály čtyři nevydařené poločasy. Prohospodařili jsme zápas v Napajedlech (1:4) a první půli doma s Pelhřimovem (1:2). Možná právě tento bod nám chyběl k postupu,“ ví Matějíček.

Zásadním faktorem jarního tažení za postupem bylo, že se až na výjimky vyhýbala mužstvu zranění. „Měli jsme úzký kádr a bylo pozitivní, že se hráči jako například Zálešák dali zdravotně do pořádku a zranění se jim poté vyhýbala. Je ale pravda, že se zase zranili jiní kluci. Ale základní jádro zůstalo pohromadě a drželo si stabilní formu na dost vysoké úrovni,“ vysvětluje zkušený otrokovický stratég.

Hodnotit konkrétní hráče však nechtěl, přestože oba brankáři Křížek s Kašíkem si udržovali stabilní výkonnost. Do formy se dostal i Zálešák s Kraváčkem, Dujkou a Šuranským, který odehrál poprvé od příchodu z dorostu v áčku kompletní polovinu sezony. „Těžko ale vypichovat jednotlivce. Všichni mají na úspěchu velkou zásluhu. Nechtěl bych na nikoho zapomenout. Všichni si zaslouží za jaro absolutorium. Mrzí mě snad jen zranění Čermáka, který se už do základní sestavy do konce sezony nedostal,“ posteskl si Matějíček.

Zároveň si ale neodvažuje předpovídat, zda by Viktoria měla mířit za postupem i v příští sezoně. „Chceme udržet nasazenou laťku a divizi hrát na úrovni. Neříkám ale, že budeme bojovat přímo o postup, protože kandidátů bude víc. Je to však i pro zamyšlení pro radnici v Otrokovicích, protože třetí liga by vzhledem k velikosti města byla určitě krásná,“ nadhodil žhavé téma.

Přestože Jaroslav Matějíček načne na střídačce Viktorie již devátou sezonu, bude pravděpodobně pokračovat. „Jsme domluvení,“ zdůraznil, ale druhým dechem pokračoval: „Nechci říct, že by mě fakt, že jsme nepostoupili, psychicky vzal, ale v jednu chvíli jsem cítil ztrátu motivace. Ale třeba mě to přejde. Pro sebe jsem si říkal, že bych si měl oddechnout,“ dal průchod svým pocitům Matějíček.

Trenér počítá, že i úspěšný kádr by měl zůstat pohromadě. „Objevily se však nějaké nabídky na Čermáka. Opět ale máme rozjednané nějaké hráče, tak bych byl rád, kdyby se tým ještě zkvalitnil,“ přeje si trenér vicemistrů divize D, kteří zahájí přípravu 11. července a předposlední den v měsíci odehrají první zápas poháru Ondrášovka cup.