VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Trenér Jan Somberg: Nemám jméno, cesta je složitější

Zlín – Klubu odvádí poctivé služby už sedmnáctým rokem. Nejvíce upoutal, když s týmem dvakrát uhasil rozžhavený sestupový oheň a jednou naopak oslavil triumf. Široká veřejnost o něm ale nemá příliš povědomí a jeho práce se obchází bez fanfár.

6.2.2015 4 AKTUALIZOVÁNO 7.2.2015
SDÍLEJ:

Jan Somberg, Foto: pro DENÍK/Jan Zahnaš

Asi proto, že úspěchy zatím zaznamenal na nižší úrovni. O kom je řeč? O patriotu zlínského fotbalu a trenéru Janu Sombergovi. Muži, které se ve své kariéře dere vpřed postupně a nenápadně.

Ve Zlíně působil tři roky jako sekretář, jeden rok odkroužil u juniorky, zbylá léta zasvětil mládeži. Jen na čas přerušilo jeho pouto s Baťovým městem angažmá na Slovácku. Nyní se 39letý stratég poprvé rozkoukává v profesionálním fotbale. V prosinci se totiž stal asistentem hlavního trenéra u A-týmu ševců.

„Nejsem rychlokvaška. Nemám jméno, cesta na nejvyšší úroveň je složitější než u bývalých fotbalistů, kteří nemusí nic dokazovat," líčí progresivní kouč.

Která štace za ta léta ve Zlíně byla pro vás nejsložitější?

Z hlediska psychického vypětí sezona 2011/12, kdy jsem byl po čtyřech měsících přesunut k devatenáctce, jež byla na sestup. Za čtrnáct kol získala sedm bodů, hrozné. Zestárl jsem potom o deset let. Cítili jsme tlak, kluci se nacházeli ve stavu, že ani nechtěli hrát fotbal. Nakonec jsme se ale zachránili posledním zápasem sezony. V tom momentě naopak nastaly hřejivé pocity, že se podařilo něco takového ve velkém srabu.

V minulé sezoně jste pro změnu na jaro zachraňoval juniorku, jež byla tři body od sestupu. Čím se podařilo v této misi uspět?

Hráči mě znali a důvěřovali mi. Přesvědčil jsem je, že béčko není žádný odpad a přemluvil k poctivým tréninkům, i když nás někdy bylo pět. Pochopili to, makali a to bylo klíčové. Neměli jsme podporu z áčka, tam se to bralo spíš jako trest, museli jsme se poprat sami. O to byla záchrana cennější.

Ochutnal jste také opačný pól, sedmnáctku jste v ročníku 2006/07 přivedl k titulu mistra ČR. Co vězí za tímto úspěchem?

Bylo to „jednoduché". Kluci totiž byli charakterově výborní, zažili jsme jednu pohádku, která fungovala. Primární ovšem nebylo v dorostu vyhrávat, každého zajímá, kolik hráčů potom působí v profesionálním fotbale. Dnes máme v kádru čtyři hráče z toho týmu – Dostála, Motala, Červenku a Železníka. Jakž takž to jde.

V čem byla obtížná práce u mládeže?

S Vlastou Marečkem jsme zavedli jednoleté cykly. Kouč vedl družstvo sezonu, to bylo specifické. Během roku jsme museli hráče poznat a dát jim maximum. Mimo to v sedmnáctce, kterou jsem trénoval nejčastěji, kluci létají v oblacích a dát je do latě je zajímavé.

Několik odchovanců Zlína se prosadilo do první ligy či do zahraničí. Předpovídal jste jim už v dorostu budoucnost?

Neočekával jsem to u Ondry Čelůstky, který patřil k naprosto průměrným hráčům. Jenže měl absolutní vůli, srovnanou hlavu a jako buldok si šel za cílem. Takoví hráči uspějí. Dalším zářným příkladem je Tomáš Janíček. Ten neměl talent žádný, ale přebil to chutí, povahou a elánem. Když jsme mu řekli, že tam musí, byl schopný zlomit tyčku a šel tam. Je úžasné, že hrál první ligu za Boleslav. Další fotbalisté to v sobě měli, ať už se jedná o Jugase, Macka a další.

Jak dnes vnímáte úroveň fotbalové mládeže?

Dřív byli hráči mnohem pracovitější. Největší problém spočívá ve fyzické gramotnosti, jde do kytek. My jsme po škole všechen čas trávili venku, pořád jsme se pohybovali, sportovali. Dnes to kluci dělají také, ale na playstationu. A to je průšvih jako mraky. V mládeži pak musíme tento čas vynahradit tréninkem. Mladí jsou zhýčkaní, nemají vůli, všechno je bolí. Doba je taková, není to jen ve fotbale.

Jaká je úmrtnost hráčů při přechodu do dospělého fotbalu?

Velká. Na profi licenci padl údaj, že 85 procent hráčů ze všech mládežnických reprezentací nehraje fotbal. Stojí za tím v první řadě zdraví a čím dál častěji to, že hráči zhřeší na talent. Přestanou pracovat a ti, co dřou, je přeskočí. Hráči to pak nezvládají psychicky a už jsou to jen samé diskotéky.

Nyní začínáte druhý rok v mužském fotbale, teď už jako asistent u A-týmu. Jak to berete?

Je to pro mě posun výš. U dorostu jsem se angažoval strašně dlouho a nastal nejvyšší čas jít o krok dál.

V lednu jste dokončil studium nejvyššího trenérského vzdělání. Jak složité bylo zvládnout tuto životní zkoušku?

Náročnost spočívala v časové stránce. Během studia nevznikl žádný exces, všechno perfektně fungovalo, což se dlouho nestalo. Z toho důvodu byly i zkoušky bezproblémové. Za nejvíc obohacující považuji debaty s trenéry. Úžasný byl také týden v Nyonu, sídle UEFA. Vážím si možnosti studia, z 85 přihlášených se jich do kurzu dostalo 22.

Jakou razíte filozofii při práci?

Základem je vytvořit jednu partu, bez toho nelze ničeho dosáhnout. Pokud se v týmu objeví rušný element, projeví se to. A jako kouč mám rád přímočarý fotbal.

Máte trenérský sen?

Nejsem typ, který by si řekl – budu koučem Dortmundu. Chci práci dělat maximálně zodpovědně a dobře. A věřím, že i když člověk nemá jméno, může se vyšplhat na profesionální úroveň. Vše si vydupávám sám od nejmladších žáků až po muže. Je to o tom, jestli uspěju a někdo mi poskytne důvěru.

Kdo z řad kolegů vás nejvíce ovlivnil v prozatímní kariéře?

Vlasta Mareček, s nímž jsem začínal a prožil všechno. Byl to člověk nadčasový a hlavně ryzí, obohatil každého. Měl obrovské charizma a zaujetí pro práci, polovičatou činnost nesnášel. Když sem pak přijel jako kouč Teplic nebo asistent trenéra reprezentace, pořád to byl ten zlínský Vlasta, do hlavy mu nic nestouplo. Práce s ním byla úžasná.

Kariéra Jana Somberga

Jan Somberg je bývalý fotbalista Zlína a mládežnický reprezentant, jenž se na vrcholovou úroveň neprosadil především vinou problémů s koleny. Po návratu z vojny z Náměšti nad Oslavou v roce 1995 obdržel od sportovního ředitele Zlína pana Kopala nabídku působit v B-týmu, nebo vykonávat funkci sekretáře klubu. Zvolil druhou možnost, kterou označil za příležitost z říše snů. Bylo mu 19 let. O tři roky později načal samotnou trenérskou kariéru. Toho času vytvářel i sehranou dvojici s Vlastislavem Marečkem. Mimo jiné spolu budovali koncept výchovy mládeže na Vršavě. Jan Somberg trénoval převážně tým U17, tedy mladší ligový dorost. V sezoně 2006/07 dovedl ročník 1990 k mistrovskému titulu. V následujícím roce působil u staršího ligového dorostu (U19), poté ale v jeho působení ve Zlíně nastala tříletá přestávka. Dva a půl roku strávil u mládeže na Slovácku, následně byl šest měsíců nezaměstnaný. Zpestřil si je působením na Pasekách. V létě roku 2011 znovu spojil cestu s klubem svého srdce. Začal u U17, ale po čtyřech měsících dostal na starost družstvo U19, které se v ligové soutěži nacházelo v kritické situaci. Těžká záchranářská mise Jana Somberga se proměnila v památnou sezonu, devatenáctka odvrátila sestup v posledním kole, když průběžný stav 2:3 s Brnem otočila na konečný výsledek 5:3. Kategorii U19 koučoval do roku 2013. Poté čelil další složitému úkolu od vedení klubu – v jarní části sezony 2013/14 zachránit mužský B-tým ve 3. lize, jenž byl od sestupové příčky vzdálen tři body. I zde uspěl, juniorka měla klid již čtyři kola před koncem. Zálohu Zlína vedl také na podzim, patří ji 10. místo. Nyní nabrala kariéra úspěšného mládežnického kouče vyšší obrátky. V prosinci si jej nový lodivod druholigového týmu Bohumil Páník vybral jako asistenta, v lednu 39letý trenér dokončil studium Pro licence. Pozici v profesionálním fotbale si Jan Somberg vydobývá postupnými kroky. Platí za trenéra, který s mužstvem výborně pracuje po mentální stránce.

Autor: Redakce

6.2.2015 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
Noví poslanci Zlínského kraje vzešlí z voleb do PS PČR v říjnu 2017
AKTUALIZOVÁNO
10

To jsou oni! Poslanci, kteří budou hájit zájmy Zlínského kraje

Výstava fenomén igráček v OD 13 ve Zlíně.
15

OBRAZEM: Výstava Fenomén Igráček poprvé ve Zlíně

Ševci inkasovali tři góly za sedm minut. S Mladou Boleslaví prohráli 1:5

Tak tohle se vážně nepovedlo. Zlínští fotbalisté přišli s Mladou Boleslaví o letošní domácí neporazitelnost. Ševci sice po trefě Nigerijce Ekpaie rychle vedli, ale absolutně nezvládli pasáž hry od 25. do 32. minuty, ve které inkasovali tři branky a nakonec v 11. kole HET ligy se Středočechy prohráli 1:5.

Kašík v euforii: Neskutečné. Straší nás minulé roky

ROZHOVOR, VIDEO/ S nadsázkou to vlastně zvládli i bez něj. Právě po odvolání brankáře Libora Kašíka na střídačku a zapojení šestého hráče do hry hokejisté Zlína dvěma góly vyrovnali z 0:2 na 2:2. V prodloužení pak už zase zlínský gólman mohl slavit výhru z brankoviště a následně si užít i pozápasovou děkovačku s fanoušky.  

AKTUALIZOVÁNO

Hokejisté Zlína předvedli další famózní finiš a zdolali Liberec

Další obrat dokonán! Hokejisté Aukro Berani Zlín dokázali dotáhnout další obrat. Tentokrát po dvou slepených gólech během 42 vteřin Liberec vedl 2:0. Jenže beranům stačily poslední dvě a půl minuty, aby vyrovnali na 2:2 Lotyši Robertsem Bukartsem a Ralfsem Freibergsem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení