Zápas třiadvacátého kola jsme dohrávali s Elazigsporem až v pondělí večer.

A znovu jsme se v něm připravili o lepší výsledek. Tentokrát však k němu přispěla i malá porce smůly, i když na ni se nechci vymlouvat.

Na soupeři bylo od počátku znát, že z nás má respekt a my jsme toho mohli a hlavně měli využít.

V prvním poločase jsme si vypracovali dostatek příležitostí, po kterých jsme mohli jít v klidu do vedení a zápas rozhodnout.

Nakonec jsme dostali zbytečný gól do šatny, který byl na konci řetězu nešťastných zákroků.

Začalo to rukou domácích na vlastní polovině při založení akce, kterou rozhodčí asi posoudil jako neúmyslnou.

Pak jsme těsně před naší šestnáctkou dokázali útočícímu hráči míč vypíchnout, ale naneštěstí směrem k naší bráně a přímo na kopačky Ayika. Ten si míč šikovně navedl kolem nás, stoperů a pěknou střelou obstřelil nejenom mě, ale i Demirela.

Dalším klíčovým momentem bylo vyloučení Baroniho, který byl v 58. minutě faulován a když se na zemi snažil vyvléknout z nohou soupeře, posoudil to rozhodčí jako úmyslné napadení protihráče bez míče a šel hned ven.

Paradoxně jsme byli v deseti lepším týmem a v samém závěru po přetaženém míči jsme Topalem vyrovnali.

Potřetí v řadě jsem nastoupil od začátku a tentokrát přímo na místě stopera, kde trávím většinu času i v tréninku.

Vedle fotbalových povinností jsem pochopitelně sledoval i olympiádu.

Hokejistům to tentokrát nevyšlo, ale je to kolektivní sport a znám to velmi dobře z fotbalu. Dáte tomu maximum a někdy to prostě nevyjde.

Vždyť i Američané, kteří vypadali výborně, dostali nakonec od Finů nakládačku.

Po vyřazení našich jsem se Švédem Holmenem, se kterým sdílím pokoj na soustředěních, fandil Švédům, ale těm to také nevyšlo.

Obrovskou radost jsem měl ale z Martiny Sáblíkové i Evy Samkové.

Ještě větší radost mně ale udělal trenér Pavel Vrba pondělním telefonátem, ze kterého mám velmi dobrý pocit a už se skutečně moc těším na sraz. Vyrazím v neděli ráno hned po sobotním zápase s Genclerbirligi.

Radost mi udělali i „moje" české kluby. Slovácko porazilo zaslouženě Jablonec a podalo prý hlavně v úvodu výborný výkon a těší mě i jasné vítězství Sparty.

Z Istanbulu vás zdraví Michal Kadlec