Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Před námi je důležitý kvalifikační dvojzápas v Turecku a Kazachstánu.

Těším se na něj a po víkendu mám také lepší náladu než před týdnem.

Ve čtvrtek mi totiž trenér Kartal oznámil, že si zasloužím šanci a v sobotu proti Konyasporu nastoupím.

Nakonec to nebyl vůbec jednoduchý zápas, ale dokázali jsme jej zvládnout. Po půlhodině hry jsme šli do vedení, když Webo procedil hlavičku přes gólmanovi rukavice a vypadalo to, že budeme v zápase dominovat.

Jenže těsně před poločasem Erkin fauloval ve vápně a hosté vyrovnali z penalty. K tomu nám sudí před odchodem do kabin vyloučil docela přísně Irteguna, takže jsme věděli, že nás ve druhém poločase nečeká nic lehkého.

Hosté také chtěli přesilovky využít a tak jsme se museli docela často bránit jejím útokům.

Poměrně brzy po změně stran jsme ale vedení získali nazpět, když Sow znovu protlačil míč přes gólmana. Pak nás několikrát podržel Demirel, který se po třízápasovém trestu a následnému zranění vrátil do sestavy.

Závěr byl docela hektický. V předposlední minutě se hosté dostali těsně před naši bránu, já zpočátku počítal s tím, že akci zastaví ofside. Hrálo se ale dál, tak jsem raději jistil brankovou čáru a vyplatilo se. V poslední chvíli jsem stehnem míč z brankové čáry odvrátil.

Z protiútoku jsme mohli vítězství potvrdit, ale Kuyt ani Sow míč do sítě nedostali.

Vítězství nám pochopitelně udělalo radost, hned po návratu z repre nás čeká derby na Galatasaray a tak se snad nálada v klubu zlepší.

Ani tentokrát nebyl u nás plný dům. Stále přetrvávají problémy s fanoušky, kteří nechtějí přistoupit na systém prodeje vstupenek.

Moc tomu nerozumím, ale stadion byl poloprázdný a na atmosféře se to odrazilo.

Po zápase jsem pospíchal domů na sraz reprezentace, ale stihl jsem samozřejmě prohodit pár slov se spoluhráči z Fenerbachce, kterých je v nominaci na náš zápas s Tureckem dost.

Samozřejmě, že je všechny dobře znám a pokud bude trenér Vrba chtít, mohu mu říci, v čem jsou jejich silné i slabší stránky.

Už jsem to říkal několikrát, pro mě to bude pikantní zápas, kdy budu mít možná příležitost zahrát si na stadionu, kde jsem momentálně doma, s národním týmem. V Německu jsem takovou možnost neměl.

Z reprezentačního srazu v Praze vás zdraví Michal Kadlec.