„Kéž by nám to někdy vyšlo. To by byla bomba. Bylo by to jednodušší. Dnes už je sauna pro dva lidi dostupnější," přiznal nadšeně Bedřich Köhler.
Co vás na tom tolik baví?
Třeba v zimě je to úplně úžasné. Chodím ve Zlíně i s manželkou. Koupíme časopis, zajdeme si na tři kola do sauny. Po ní jsem tak omámený, že si lehnu a udělám si pohodu. Vyčistím si přitom hlavu. Funguje to i jako prevence proti nemocem. To si dokážu užít.
Kolikrát týdně?
Kdybych měl saunu doma, jednou týdně bych ji určitě zapnul. Jde o to, že malý nesmí jít s námi, protože v podobných zařízeních děti lidi ruší. Proto musíme dát malého na hlídání a také do sauny nesmím před zápasem. Takže mi to vychází jednou za čtrnáct dnů až tři týdny v zimě. V létě to ztrácí kouzlo. V kabině do sauny ani nechodím. Tady totiž není prostředí. Z vířivky totiž pořád někdo řve. Hlavně mladí kluci, jako třeba Holas (Petr Holík – pozn. aut.). Ten pořád dělá nějaké zvuky. Někdy si připadám jak v zoo. Na relax potřebuji klídek, ticho a přítmí.
Jak tehdy proběhla příhoda s těmi kočkami?
Je to asi šest let zpátky. Hrál jsem ještě ve Vítkovicích. Byli jsme na soustředění v Chorvatsku a manželka nám koupila dvě kočky.
Byl jste překvapený?
Mluvili jsme o tom, že bychom si pořídili zvíře. Psa jsem nechtěl čistě z lenivosti, protože jsem s ním nechtěl ráno chodit. Kočky jsou celý život doma a udělají tu samou společnost jako pes. Kočka je však tvrdohlavý tvor. Moje žena ale chtěla nějakou společnost, když nejsem doma a jezdíme na zápasy. Přijeli jsme ze soustředění z Chorvatska a byly doma dvě obyčejné kočky.
Malý syn Alex si už na kočky zvykl?
Ten se narodil, když už jsme kočky měli. Kolikrát je na ně i zlý. Je větší, už mu ani neutečou na nábytek. Manželka mě přemlouvá, abychom si koupili psa. Já o tom ale nechci moc slyšet. Když někdo přijde na návštěvu, malý ze psa šílí. Proto mu možná pořídíme nějakou malou rasu.
Zato vy jste si koupil mazlíčka na čtyřech kolech, bílé BMW řady 5. Udělal jste si radost?
Ano, vysněné auto už jsem si koupil. I když to tak možná nevypadá, pořád jej beru jako spotřební věc, která mě doveze, kam potřebuji. Člověk se rád sveze v pěkném a kvalitním autě. Ale vrážet peníze do aut je podle mě nesmysl. Ale určitě si nemyslím, že bych byl z kabiny největší nadšenec do aut. Rozhodně nekupuji žádné magazíny ani je nějak zvlášť v kabině neřešíme.
Proč jste si vybral zrovna takové?
Zrovna měli slevu. (Směje se.) Kupoval jsem to za dobrou cenu. Říkal jsem si, že si udělám radost a splnil se mi nějaký můj sen. Chodil jsem kolem toho dlouho. Co jsem ve Zlíně pět let, celou dobu jsem vybíral auto. Měnil jsem tři až čtyři modely. Ale manželka potřebovala svůj vůz i kvůli malému. Ale kdybych si měl vybrat za půl roku, vezmu zase jiné.
Dokážete si ho i sám spravit, nebo ho raději zavezete do servisu?
To vůbec. Rád si ho umyji. Když mám o víkendu čas, zajedu k babičce do Fryštáku a tam si ho v klidu žmoulám. Když jsem měl v pneu málo atmosfér, jel jsem s tím do servisu. Ani jsem to sám na benzince nedokázal dofoukat na správnou hodnotu. Třeba ani na kole bych si nedofoukal duši. To je pro mě nutné zlo.
Vaši spoluhráči mi na vás prozradili, že se i rád vymódíte. Mají pravdu?
(Směje se.) To dřív, když jsem byl mladší. Koupil jsem si drahé džíny, ale teď si říkám, že jsou to vyhozené peníze. Člověk to časem přehodnotí. Ale netvrdím, že se rád dobře neobleču. Asi jako každý. Vždyť přece šaty dělají člověka.
Kolik jste za oblečení dokázal utratit peněz?
To zase není žádný extrém. Koupil jsem si drahé džíny, ale nikdy jsem za ně nedal pět nebo deset tisíc korun. Teď už spíš jen donosím sérii, do které jsem dával peníze. Navíc na sebe džíny těžko kupuji, přes nohy a zadek se necítím úplně komfortně. Když jedu autem daleko na zápas nebo do Ostravy za rodiči, beru jedině tepláky. Je to pohodlnější. Třeba kvádro mi vždycky přišlo strojené, ale vloni jsem se ženil a bylo to docela pohodlné. Oblek je příjemný, lehký a pohodlný.
V pátek v osm hodin ráno vyrážíte na týdenní soustředění do Turecka. Už se těšíte?
Moc. Tím víc, jaké tady vládne deštivé počasí. Jinak přípravu není potřeba nijak měnit. Ráno rozvička, dopoledne trénink v nějakém teplém počasí a odpoledne tenis. Je to optimálně nastavené.
O kolik procent je trénink intenzivnější než typický trénink během letní přípravy?
Je to hlavně o vlhku a teplu. Být na sluníčku celý den z vás vysává energii, ale já si to dokonale užívám. Mám raději sluníčko než zimu. Vždycky si říkám, že mám rád slunce, ale vybral jsem si zimní sport. Vůbec to nedává smysl.
