„Jsem v tomto soudný. Patřil jsem spíše k rychlým fotbalistům a ve čtyřiatřiceti letech už hrál věk proti mně,“ uvědomuje si i po letech někdejší forvard Sparty, Slavie nebo Plzně, který skóroval ve všech soutěžích v Česku.

V exhibičním zápase starých gard Zlína a Ostravy ale neskóroval. „Nechal jsem to jiným,“ nedělal si z toho těžkou hlavu Malár.

Jak jste si užil exhibiční zápas starých gard Zlína a Ostravy?

Byla to pohoda. Jsem rám, že se tady sešlo tolik kluků. Říkal jsem si, že je zbytečně brzy, abychom se na stadionu sešli hodinu a půl před zápasem. Nakonec to bylo málo. Se spoustou kluků jsem se roky neviděl. Měli jsme si co říct. Bylo to příjemné setkání.

Udržujete se stále v kondici? Hrajete ještě někde?

Jsem hráčem rodných Hrušek, ale jestli jsem na jaře nastoupil ve dvou zápasech, tak to je moc. Časově mi to nevychází. I priority už mám někde jinde.

Co vám nyní zabírá nejvíce času?

Trénuji béčko Hodonína v okresní soutěži. A když mám čas, konečně si zajdu i na nějaké jiné utkání v regionu. Třeba na Slovácku jsem byl za poslední rok víckrát než předtím za čtyři sezony. Současné fotbalové období si víc užívám.

Vy jste stejně jako Václav Činčala nebo Lubomír Blaha hrával za Zlín i Slovácko. Vnímáte rivalitu mezi kluby?

Samozřejmě rivalita tam je, ale na Zlín mám velmi příjemné vzpomínky. Poprvé jsem tady působil půl roku, pak jsem tady byl rok a půl. Jsem rád, když mě kluci zavolají. Je to vizitka toho, že jsem tady zanechal nějakou stopu.

Jak na angažmá ve Zlíně vzpomínáte?

V té první etapě nás trénoval kouč Palička, kterého vystřídal Pavel Hapal. Pak jsem se vrátil do Slovácka. To bylo v éře, kdy ho vlastnil Řezník. Do Zlína jsem se vrátil z angažmá z Plzně. Tehdy tady trénoval Hoftych. Pak tu byl ještě pan Levý, další trenéři. Pro mě je to takové hořké, že jsem právě ve Zlíně ukončil prvoligovou kariéru. Už se mnou tady nepočítali.

Kdo vám oznámil, že s vámi klub nadále nepočítá?

Manažera tady dělal Ladislav Minář, který taky odtrénoval dvě nebo tři kola. Od něho jsem se dozvěděl, že se mnou nepočítají. Hořkost v tomto směru možná je, ale už jsem měl věk, kdy se s tím dá počítat. Jsem v tomto soudný. Patřil jsem spíše k rychlým fotbalistům a ve čtyřiatřiceti letech už hrál věk proti mně.

Na které utkání v dresu Zlína nejraději vzpomínáte? Byl to památný duel na Atléticu Madrid?

Sice jsme ten zápas tam vyhráli, ale na postup to nestačilo. Nicméně zážitek byl velký. Umocněný tím, co Atlético v dalších letech dokázalo. Asi je to nejpamátnější zápas, ale těch těžkých utkání jsme tady sehráli samozřejmě hafl.

A na který gól nikdy nezapomenete?

Klidně můžeme zůstat u toho Atlética, na jehož stadionu jsem skóroval. Sice branka nic neznamenala, ale je fajn pocit na takovém stadionu proti takovému soupeři dát gól.

S bývalými spoluhráči jste v kontaktu?

V každodenním kontaktu jsem s Lubošem Blahou, ale rád vidím také Vencu Činčalu nebo Libora Bůžka. Rád jsem viděl Otu Nováka, Vidličku, Kroču. S těmito kluky jsem taky hrával, ale neviděl jsem je spousty let. Jsem rád, že jsme zase měli možnost pokecat.

Co říkáte na současný Zlín?

Zlín je taková klasika. Asi vím, jak to bude probíhat další sezonu. (úsměv) Po výborném podzimu vždycky přijde horší jaro. Ševci měli zase hluché období, ve kterém vypadli z elitní šestky, ale nakonec bojovali o poháry. Měli dobře rozehraný dvojzápas s Mladou Boleslaví. Věřil jsem, že to zvládnou a zahrají si o Evropu s Baníkem. Bohužel se jim to nepodařilo. Ale klub je stabilizovaný, předvádí solidní výkony. Já si myslím, že v lize má právem místo.