VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vladimír Malár: Stát někdy na lavičce Slovácka? Tak to je sen

Hrušky/Zlín – /ROZHOVOR/ Když ráno vstane, většinou ho bolí celý člověk. Kolena, kotníky, achilovka. Zlobí ho kdeco. Někdejší ligové eso Vladimír Malár bojuje se zdravotními problémy.

8.2.2015
SDÍLEJ:

Vladimír MalárFoto: DENÍK/Michal Čejka

A co fotbal? Na ten ještě nezanevřel, i když je čím dál častěji v rukou felčarů.

Bývalý útočník Slovácka, Zlína, Plzně nebo obou pražských „S" ani s blížící se devětatřicítkou nic nevzdává.

„Chci hrát, fotbal mě pořád baví. Naposledy jsem si natrhl achilovku, ale už se to hojí," vysvětluje fotbalový veterán, který kope v okresní soutěži za rodné Hrušky na Břeclavsku.

Kdy se vám to přihodilo?

Hned na startu soutěže. První a druhé kolo bylo v pohodě, třetí jsem vynechal a ve čtvrtém to přišlo.

Už musíte být asi opatrnější.

Nebyl to žádný tvrdý faul nebo něco podobného. Šel jsem normálně do souboje o míč, natáhl nohu a najednou mi v ní ruplo.

Návrat na trávníky plánujete kdy?

Když půjde všechno dobře, tak zkusím něco odehrát v přípravě a třeba v březnu bych to zase zkusil. Ale uvídíme, stát se může leccos.

Nechcete nic uspěchat, že ano?

Tak. V mém věku už nechci riskovat, přehánět to. Není důvod.

Jak probíhala rekonvalescence?

(Úsměv.) Žádná hitparáda to nebyla. Ze začátku jsem nemohl skoro nic dělat. Ani autem jsem nemohl jezdit.

Měl jste sádru, co?

Tři týdny. Od kotníku až po tříslo. Další tři týdny jsem zase nosil ortézu. Měsíc a půl jsem chodil o berlích.

Jak jste to snášel?

Špatně. (Smích.) Ležel jsem ze začátku jen doma, byl jsem rád, že jsem si udělal kafe. Nikam jsem nemohl jít nebo jet. Hrůza. Už jsem si říkal, že na trávník nevlezu.

Už musíte být přece zocelený, v poslední době vás stíhá jedno zranění za druhým.

Když jsem hrál ještě profesionálně, neměl jsem nějaké velké problémy. Většinou jsem marodil třeba týden nebo čtrnáct dní. Bohužel poslední léta jsou to těžká zranění.

Začalo to v roce 2010, když jste hrál v Rakousku za Hohenau, že?

Tam jsem si utrhl křížák, pak se to se mnou vezlo. Ještě jsem měl natržený sval třikrát a teď je to zase achilovka. Prostě pořád něco natrženého, utrženého nebo nataženého. (Usmívá se.)

Snažíte se kvůli tomu nějak změnit způsob hry?

To jo. Třeba v Hruškách už nehraju na pozici běhavého útočníka. Jsem ve středu hřiště. Rozdávám balony.

Takže hlava nahoře jako Pavel Horváth a dlouhé a přesné pasy na spoluhráče?

Tak nějak. (Smích.)

Naběháte toho ale víc, ne?

Řekl bych, že asi jako on. Žádný fofr to není. (Směje se.)

Stále platí, že v Hodoníně trénujete dorost?

Jo jo. Ale nejsem hlavní, pouze asistent trenéra. Baví mě, je to zajímavá práce.

Na šéfa lavičky se ještě necítíte?

Ale ano. Bohužel to však nejde. Nemám potřebou licenci. Ale dělám na tom. (Usmívá se.)

Takže za pár měsíců bude platit Malár rovná se hlavní kouč?

To si myslím ještě hrozit nebude. Mám licenci béčko, teprve teď chystám přihlášku na áčko. Ale dostanu se k tomu až v létě.

Proč?

Kvůli zranění, ještě nejsem pořád stoprocentně v pořádku.

Možná jste měl začít už před lety. Není teď trochu pozdě?

Když se nad tím zamyslím, tak je to samozřejmě pravda. Měl jsem to udělat. Pořád jsem to odkládal a dnes vím, že to byla chyba. Je to škoda, mohl jsem to už mít za sebou. Ale zkusím to napravit.

Takže se za pár let vidíte někde na lavičce v profesionální soutěži?

(Zamyslí se.) To by bylo samozřejmě krásné. Ale je to všechno strašně daleko. Nejprve musím udělat potřebné licence, pak musím mít tu nejvyšší, profi. A to nejde ze dne na den. To je běh na dva tři roky. A pak musím nasbírat nějaké zkušenosti, teprve potom by mohla přijít nějaká šance. Není to tak snadné.

Třeba přijde. Ideálně ve Slovácku?

Tak to je sen. (Smích.) Slovácko je klub mého srdce. Ale jeho část patří i Zlínu, kde jsem něco odehrál. Rád na oba kluby vzpomínám. Každopádně platí, že bych chtěl nějakým způsobem u fotbalu zůstat.

Ve Slovácku vás momentálně nepotřebují. Kouč Habanec vede klub správným směrem, co myslíte?

O tom není pochyb. Tým udělal v poslední době velký výkonnostní skok. Jako bývalého kapitána a fanouška Slovácka mě to nesmírně těší. (Úsměv.)

Chodíte pravidelně na zápasy?

Pravidelně ne, ale snažím se vždycky na čtyři pět podzimních zápasů zajít. Užívám si to, ale dobrými výkony nejsem překvapený.

Jak to?

Hodně to táhne Libor Došek, je skvělý. Skvěle využívá prostory na centry. Jeho práce je neocenitelná. Když nenastupoval, bylo vidět, jak moc týmu chybí. Pro Slovácko je něco jako Lafata pro Spartu.

A to jste skoro stejně staří.

Jenže já když udělám prudký pohyb, tak si utrhnu sval. (Smích.) Jemu zatím zdraví slouží, doufám, že mu to vydrží ještě hodně dlouho. Přeji mu, ať fotbalovou radost rozdává co možná nejdéle.

Jak dlouho mu může forma vydržet?

Těžko říct. Když nepřijde žádné vážnější zranění, tak klidně dva tři roky. Myslím, že u jeho způsobu hry není věk zase tolik důležitý. (Pousměje se.)

Sledujete i Zlín, kde jste působil dvakrát?

Sem tam do Zlína zavítám, zhruba jednou za měsíc. Ale ne na fotbal, mám tam většinou pracovní povinnosti. (Živí se jako pojišťovací agent – pozn. aut.) Na Letné jsem už nějaký čas nebyl. Snad se tam v budoucnu dostanu. Ale mrzí mě, že Zlín je tam, kde je. Je to stabilní klub, který by si zasloužil hrát první ligu.

Vladimír Malár – vizitka

Narodil se 12. února 1976 v Břeclavi, pochází z nedalekých Hrušek.

Většinu kariéry nastupoval na hrotu útoku, v poslední době hraje jako střední záložník. Zároveň je asistent u dorosteneckého týmu v Hodoníně. Živí se jako pojišťovací agent.

K velkému fotbalu se poprvé dostal v Tatranu Poštorná, následně prošel slovenským Bardejovem, Slováckem, pražskou Slavií i Spartou, Zlínem, Plzní, Břeclaví nebo rakouským Hohenau. Aktuálně hraje za Hrušky okresní přebor.

Zajímavostí je, že hned čtyřikrát oblékal dres Slovácka. Po postupu klubu do první ligy byl na podzim 2001 kapitánem. V zimě téhož roku ho koupila Sparta za osm milionů korun.

Dvakrát si zahrál v dresu Zlína. S ševci okusil atmosféru již neexistujícího Intertoto Cupu, ve kterém Zlín porazil Atlético Madrid 2:0. Dal úvodní branku, ale na postup to nestačilo. Španělé v úvodním duelu vyhráli na Letné 4:2.

V lize odehrál 229 utkání a dal 29 gólů. Nejvíce jich vstřelil za Slovácko, rovných deset.

Když Malár setnul Atlético Madrid. Zlín šokoval Evropu

Zlín – Dnes už hraje fotbal jen pro radost a trénuje hodonínský dorost. Před lety byl Vladimír Malár obávaný střelec. Poznal to i finalista uplynulého ročníku Ligy mistrů Atlético Madrid.

V roce 2004 zlínští fotbalisté šokovali výhrou v třetím předkole poháru Intertoto na trávníku španělského velkoklubu. Vyhráli 2:0. A byl to právě Malár, který nastartoval zlínskou cestu za vítězstvím.

Už v 11. minutě domácí zaskočil a vstřelil první branku zápasu. „Je to sice už deset let, ale moc dobře si na ten zápas vzpomínám. Byl to možná můj vůbec největší zápas v kariéře. A navíc jsem dal gól," říká s úsměvem Malár.

Před pár měsíci si na utkání vzpomněl. To když se hrálo finále Ligy mistrů Atlétika Madrid a Realu. „Fandil jsem Atlétiku. Pak bych mohl machrovat, že jsem dal gól vítězi Ligy mistrů," líčil dobře naladěný útočník.

Nikdy nezapomene na atmosféru stadionu Vicente Calderóna. „Byl to parádní zážitek, velký stadion a zápas proti jednomu z největších klubů v Evropě. Jen škoda, že jsme nepostoupili," uzavřel Malár. 

MARTIN VRBAS

Autor: Redakce

8.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

ANO
AKTUALIZUJEME
43

Na Zlínsku zvítězilo ANO, druhé SPD a třetí KDU-ČSL

Slavit a otevírat šampaňské mohla základna ODS Zlínského kraje, která se na výsledky voleb přesunula do komunitního Cafe 21 v Uherském Hradišti. Lídr kandidátky Stanislav Blaha se totiž stal poslancem.
14

ODS zapíjela poslanecký mandát Stanislava Blahy šampaňským

Kašík: Na kandidátce jsem zakroužkoval lidi ze Zlína, vždycky jsem byl srdcař

FOTOGALERIE / K volbám zas tak často prý nechodí, vlastně dnes je to podle něj asi podruhé. "Ale chtěl jsem zvolit ty, kteří jsou podle mne důležití," uvedl v sobotu krátce po 13. hodině strážce hokejové svatyně zlínských beranů - brankář Libor Kašík.

Další obrat nestačil. Zlín má z Pardubic bod

2:0, 2:3, 4:3. Ze zápasu zvratů si hokejisté Aukro Berani Zlín uloupli aspoň bod z pardubického perníkového srdce. Ševci nakonec prohráli 3:4 v prodloužení, přestože během pěti minut na přelomu první a druhé třetiny otočili vývoj zápasu z 0:2 na 3:2 dvěma trefami Honejska a Popelky. Žlutomodří ale vedení ztratili a v prodloužení přesilovku čtyři na tři využil francouzský útočník Treille, který pro Zlín připravil třetí porážku v řadě.

Fryšara nevěděl, jak slavit gól. Úžasná euforie, zářil

Ani jsem nevěděl, jak mám slavit. Prostě jsem zvedl ruce a díval se okolo,“ vykládal Štěpán Fryšara, 19letý útočník hokejistů Aukro Berani Zlín, který v nedělním zápase s Plzní svou premiérovou trefou stáhl náskok na 3:4 a zařídil parádní infarktovou koncovkou bod za porážku 4:5 po samostatných nájezdech.

AUTOMIX.CZ

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Doby, kdy čeští řidiči mohli nad postihy za dopravní prohřešky spáchané v zahraničí v podstatě mávnout rukou, jsou dávno pryč. Dnes totiž existuje velká šance, že si vás "najdou" i po navrátu do České republiky. Oznámení o pokutě vám přitom může přijít i po několika měsících. A co je mnohem důležitější, pokutu můžete dostat i za naprostou banalitu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení