Satisfakce se dočkali ve druhé půlce podzimu, kdy pod trenérem Markem Kalivodou nechyběli v jediném zápase a přispěli k hernímu i výsledkovému vzepětí mužstva.
Skoo dvar týdny jste žili v nejistotě a svým způsobem jste se ocitli na dlažbě. Dalo vám to něco?
Malý: Každá mince má dvě strany. Člověk si uvědomil, že jsou v životě i jiné priority jako například vzdělání. I proto jsem za tuto zkušenost velmi rád. Přimělo mě to, abych se vzdělával i nadále. Sport i sportovní sláva jsou pomíjivé a jednoho dne se může klidně stát, že se probudíte a zjistíte, že jste bez práce.
Elšík: Naše myšlení je s Majkem hodně podobné, proto jsem to vnímal úplně stejně. V první moment to však bylo opravdu nepříjemné, protože se blížil začátek sezony a možnost odchodu třeba do Rakouska byla téměř uzavřená.
Zkoušeli jste si i něco hledat?
Malý: Zkoušeli, jenomže lidé, které jsme kontaktovali, nám volali nezávisle na sobě nazpátek s tím, že kádry jsou uzavřené. Dozvěděli jsme se to moc pozdě na to, abychom dokázali nějak reagovat.
Elšík: Dozvědět se to třeba o dva týdny dřív, naše šance získat jiné angažmá by byla podstatně větší. Takto jsme ale moc šancí neměli. I proto jsme byli rádi, když nás Zlín vzal nakonec zpátky.
Byl to nejtěžší půlrok ve vaší kariéře?
Malý: Asi ano, ale teď cítíme příjemnou satisfakci. Já i Elša jsme si vše urovnali v hlavách, nic jsme nevzdali, za béčko i na trénincích jsme makali a ve druhé půlce podzimu se nám to oběma vrátilo zpátky.
Elšík: Já s tím mohu pouze souhlasit. Vždycky jsem si říkal, že vše špatné je zase k něčemu dobré a ono se to nakonec i projevilo.
Bylo pro vás těžké motivovat se k zápasům za juniorku, kam už věkem asi nepatříte?
Elšík: S motivací hrát za béčko nebo někde jinde jsem problém nikdy v minulosti neměl. Jsme profesionálové a tak jsem se stavěl i k zápasům ve třetí lize. U Majka to bylo podobné.
Malý: Když bylo nejhůř, vždy jsem si říkal, že nikdy nevím, kdo právě sedí na tribuně a dívá se na zápas. Navíc jsme věděli, že dveře do áčka úplně zavřené nemáme a celou dobu jsme bojovali o to, abychom se dostali zpět.
Měli jste to ovšem složité. Pod trenérem Křečkem se hrálo jenom na tři obránce a přetlak byl i v záloze. To vaše šance na starty v áčku hodně limitovalo. Vnímali jste to tak?
Malý: Přesně tak. Mělo se hrát jenom na tři obránce a z toho vyplynul i můj odchod. Jeden z nás tady byl opravdu navíc a nakonec jsem to odnesl já. Nakonec kvůli pozdní registraci některých nových kluků před prvním pohárovým zápasem nás ale klub vzal zpět. Kdoví, jak by to dopadlo a kde bych teď byl, kdyby všichni byli zaregistrovaní včas.
Elšík: Zatímco trenér Křeček mě bral jako klasického defenzivního záložníka, pan Kalivoda věděl, že můžu hrát i na kraji obrany nebo na postu stopera. Koneckonců jsem na těchto místech hrával i v juniorce. A to byl možná důvod, proč vedení klubu změnilo svůj původní názor a vzalo mě zpět. I za áčko jsem v půlce podzimu začal hrávat v obraně a teprve postupem času jsem se vrátil na svůj post do středu hřiště.
Oba jste byli ve Zlíně i za předchozího působení trenéra Kalivody. V čem je kabina oproti předloňskému ročníku jiná?
Malý: Když to porovnám třeba s loňským herním stylem, tehdy jsme jenom nakopli míč dopředu a hráli jsme spíš na náhodu. Přitom moc běhavých kluků jsme neměli a byl problém vpředu něco vytvořit. Teď jdeme s větším počtem hráčů do koncovky, víme, co chceme hrát a nese to své ovoce.
Elšík: Je tady větší vyváženost. Je tady velká zkušenost, dravé mládí i střední generace. Ta tady před dvěma lety chyběla. Teď je to namixované mnohem lépe.
Zmínili jste absenci hráčů střední generace, do níž momentálně patříte i vy, v předchozích letech. Je tedy v tomto ohledu Zlín letos silnější?
Elšík: Podle mě na tom něco bude. Hezky to na sebe navazuje a jde vidět, že to funguje i na hřišti. Stačí se podívat na základní jedenáctku z posledních kol a je patrné, že mužstvo je opravdu dobře provázané a vyvážené.
Jak moc je podle vás reálné, aby ševci v jarních odvetách vylepšili stávající sedmou pozici a dotáhli se třeba až na ty nejlepší?
Malý: Já bych se na to podíval z jiného úhlu pohledu. V předchozích třech letech jsme měli hodně vydařené podzimy, po nichž jsme přezimovali na předních příčkách, ale na jaře už se na nás všichni dobře nachystali a brali nás jako favority na postup. Teď si naopak můžeme vyzkoušet, jaké to je zaútočit ze druhé řady a třeba se nám podaří dotáhnout to hodně vysoko.
Elšík: Já jsem od přírody založením optimista a věřím, že ještě dokážeme zamíchat kartami na předních příčkách.