Blíží se nám mistrovství Evropy „jedenadvacítek". V Uherském Hradišti už byla představena trofej pro vítěze a mě moc potěšilo, že jsem byl u toho. Vyvolala ve mně příjemné vzpomínky na rok 2002, kdy jsme ji vyhráli. Tehdy to bylo určité zadostiučinění za předchozí finále, ve kterém jsme úspěšní nebyli. Moc bych teď našim klukům přál, aby šampionát také vyhráli.

Je určitě dobře, že se tohle mistrovství bude hrát v našem regionu a vůbec na Moravě. Když se vybírala města, byla jasná Praha. S tím lze jen souhlasit, tam se děje vše podstatné. To, že dalšími místy jsou Uherské Hradiště a Olomouc, také schvaluji. Lidé si zde určitě cestu na zápasy najdou, že mají rádi fotbal, dokázali už dříve.

U nás ve Zlíně zažíváme novou situaci, poprvé jsme na jaře ztratili body. Hodně se mluví o konci série, ale to já nemám rád. Sledovat série k ničemu nevede. Vždy jsem se řídil pravidlem jít zápas od zápasu. Chápu ale, že v našem případě se tomu vyhnout nešlo, šest vítězných zápasů v řadě vyvolávalo pozornost. Tohle už je však minulostí a o další sérii bychom už mluvit neměli: soustřeďme se teď pouze na Ústí nad Labem.

Bude to těžký soupeř, na jaře se ve srovnání s podzimní částí zvedl. Naši kluci se musí moc dobře připravit. V přípravě by měli vyjít i z chyb, kterých se dopustili v souboji se Znojmem, jen tak se jich příště vyvarují.

Pokud se poučí z chyb, bude mít poslední prohraný zápas i svou pozitivní stránku. A tak by to mělo být. Najít si na špatné zkušenosti i to dobré, to je pravidlo, kterým se ve svém životě řídím.

Uspět v Ústí bude důležité. Držte nám palce!

Váš Zdeněk Grygera