„Jsem obrovsky znechucen ze zápasu a z toho, co se děje v naší republice. Sami jste to viděli, co se na hřišti dělo," hlesl zdrcený 27letý zlínský útočník.

I k vašemu duelu se vztahoval ligový projekt „Víkend otců". Proč ale brát děti na fotbal, když není veden ve sportovní rovině a nastane takový kontrast, že?
To opravdu nevím, proč je brát. I klidná povaha vyletí po tom, co viděla. Nebudu se k tomu moc vyjadřovat, ale je to děs.

Co vás ještě rozčílilo kromě vyrovnávacího gólu Petržely, kterému předcházelo hraní rukou?
Celý zápas vidím jako jednu velkou lež pana Patáka (hlavní rozhodčí utkání – pozn. red.). To se pak prostě těžko hraje, když vnímáte, jak se snaží vše řídit. Nestalo se to od něj poprvé a je mi z toho moc smutno.

Vy jste se zářezem počítali už předem, je to tak?
My už jdeme do každého utkání s tím, že přijde, protože si z nás všichni dělají srandu. Je to ostuda někoho jiného, ne naše.

Přesto jste proti Plzni dlouho drželi vedení. To byl skoro zázrak, že?
Je pravdou, že branku jsme vstřelili z jedné střely v prvním poločase a soupeř měl převahu. Ale hrozili jsme z brejků a ve druhé půli měli šance. Kdybychom přidali druhou trefu, bylo by to ještě něco jiného. Jenže nestalo se a naopak jsme obdrželi hloupou branku. Ve hře jsem nepostřehl, jestli tam byla ruka. A ten druhý gól, to už asi byla chyba gólmana (Stanislav Dostál – pozn. red.). Nevím, jestli mu střela zaplavala, ale já jsem viděl, že míč šel doprostřed brány. Zápas jsme odmakali a odbojovali, ale na body to nestačilo.

Celý rozhovor najdete v pondělním tištěném vydání Zlínského deníku