Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Zkušený obránce ševců si nebral servítky a kritická slova zamířil i do vlastních řad. Žlutomodří totiž hrají poslední zápasy bez útoku i bez obrany.

Všechno vám hrálo po gólu z penalty do karet, znovu se ale prohrálo. Čím to?

Po vstřeleném gólu jsme úplně vypadli ze hry. Nestalo se to však poprvé, musíme se zamyslet nad tím, proč ve druhých poločasech vždy přestáváme hrát a pustíme soupeře do jednoduchého vyrovnání a otočení výsledku. Je potřeba to rozebrat a zjistit příčinu, protože já na to v tuto chvíli neznám odpověď.

První poločas přitom nebyl špatný, co říkáte?

Ani první poločas nebyl dobrý. Měli bychom hrát úplně jinak a jestli si někdo myslí, že první poločas byl z naší strany v pořádku, tak nebyl.

Žižkov jste posadili ve druhé půli na koně dvěma hrubými individuálními chybami. Kde hledat příčinu?

Absolutně neumíme bránit. Nic jiného na to nedokážu říct. Chybí nám zodpovědnost při hře jeden na jednoho, v naší hře není žádný důraz a to je to, co nám chybí ze všeho nejvíc. My bychom se nejraději pořád zajišťovali, jenomže takto už to dávno nefunguje. Něco musíme změnit a toto by měla být první a nejdůležitější věc. Důraz v osobních soubojích a zodpovědnost za hráče. Není možné, abychom si pořád dávali přednost a mysleli si, že to za nás někdo vyřeší.

To se týkalo hlavně první branky. Co druhý gól po chybné rozehrávce?

To jsme celí my. Máme čistý balon na noze a my jej v klidu nabídneme soupeři. Takové situace tam byly asi tři čtyři už před druhým inkasovaným gólem, kdy jsme si nebyli schopni přihrát na dvacet pětadvacet metrů. A že z toho byl zrovna gól? Když jsme ve sračkách, tak nás soupeř jednoduše dorazil a my už jsme sílu na zvrat neměli. Pak už je to jenom křeč.

Druhé poločasy jsou výrazně horší než první už poněkolikáté v řadě. Co se děje s mančaftem?

Nevím, jestli je to otázka kondice nebo sebevědomí, ale druhé poločasy jsou opravdu tragédie.

Na hřišti je přitom dost zkušených hráčů, kteří by si měli vše ohlídat, nemyslíte?

Zodpovědnosti se rozhodně nezříkám. Nějaké zkušenosti mám, další kluci také, takže by se to mělo někde projevit. Na druhou stranu odmítám, že by se měla kabina nějak škatulkovat na mladé a staré. Jsme na jedné lodi a všichni by si měli uvědomit, že hrajeme o padáka. To už není sranda a každý musí vzít zodpovědnost na sebe bez ohledu na to, kolik mu je let. Pokud je členem kádru, platí pro něj to samé co pro ostatní. Jinak tady být nemůže. Nikdo nemůže spoléhat na to, že to nějak dopadne. Všichni musíme začít od nuly, od bojovnosti a konečně naplno makat, protože jenom fotbalovostí to nepůjde.

Jak vnímáte nespokojenost fanoušků?

Divákům bychom se měli především omluvit za to, co předvádíme. Vůbec se jim nedivím, když na nás pokřikují, protože k nespokojenosti mají oprávněný důvod. Tragická je hlavně naše ofenzivní bilance a počet vstřelených branek. Fotbal, který hrajeme, se jim líbit ani nemůže. Teď už musíme jenom nějak se ctí dohrát podzim, vybojovat co nejvíc bodů, protože bojujeme o záchranu a uvidíme, co bude. Osobně si myslím, že hůř na tom být již nemůžeme, což může být i naše výhoda. Náš fotbal ale musí vypadat úplně jinak.