Pro Zlín je proto úlovek levého beka či záložníka Daniela Holzera velmi cenný. Hráč Sparty kývl v minulém týdnu na nabídku Zdeňka Grygery na roční hostování. „Nechtěl jsem být v juniorce Sparty a zahraničí padlo, takže jsem ve Zlíně,“ pronesl pro Deník odchovanec ostravského Baníku.

Je to pro vás atraktivní štace?
Určitě. Zlín se dostal do základní skupiny Evropské ligy, což podpořilo mé hostování. Oproti jiným klubům bude hrát šest kvalitních zápasů navíc. Mít vytížení je důležité pro můj růst. Je super, že ta možnost je i v evropském poháru. Kromě toho to teď budu mít kousek domů, do Havířova. Zlín je pro mě dobrá volba.

Neočekával jste po účasti na nedávném Euru do 21 let, že byste mohl mít místo ve Spartě, popřípadě že půjdete do zahraničí?
Byla to tehdy neděle, když jsme se vrátili do Prahy, a myslel jsem si, že v pondělí normálně nastoupím do přípravy Sparty. Na variantu, že bych pak neměl místo v sestavě, jsem byl připravený, věděl jsem, že přišlo hodně hráčů. Ale s přípravou jsem počítal. Jenže mi došla zpráva, že budu trénovat s juniorkou. Tím to pro mě v áčku Sparty skončilo. Situaci jsem následně řešil s manažerem. Zahraniční možnosti se naťukly, avšak vzápětí padly.

Když teď povídání odlehčím, viděl jsem, že na konci května jste navštívil Barcelonu. To jste si ale asi nejel obhlédnout budoucí angažmá, že?
(smích) Byl jsem tam s Patriziem Stronatim (obránce Mladé Boleslavi), s nímž se znám z Ostravy. Sebrali jsme se a jeli jsme tam před Eurem na tři dny na dovolenou. Kdybych pak v Barceloně zůstal, nevadilo by mi to. (smích) Tak třeba v budoucnu. (úsměv)

Posila Zlína Daniel Holzer
Kádr Zlína doplnil Holzer ze Sparty!

Jste zklamaný, jak se pro vás vyvinula minulá sezona?
První půlrok jsem byl ve Spartě nadmíru spokojený. Hrál jsem skoro všechny zápasy v Evropské lize, kde jsme porazili i Inter Milán. Byly to skvělé zkušenosti. Na konci toho období jsem se však zranil a problémy se protáhly až do zimní přípravy. Uškodilo mi to, už jsem se nedostal zpět.

Jak jste situaci snášel?
Herní absence mi vadila vzhledem k tomu, že jsem měl před sebou Euro. Bál jsem se, že mě trenér Lavička nevezme. S juniorkou jsem se pořád snažil poctivě připravovat, měl jsem před sebou vidinu šampionátu. Kdyby toho nebylo, asi bych bral špatně, že nehraju. Každopádně přestupu do Sparty nelituji.

Co očekáváte od angažmá ve Zlíně?
Chtěl bych pravidelně hrát a něco dokázat jak v Evropské lize, tak v naší soutěži. V Evropě doufám, že sehrajeme vyrovnané partie a překvapíme. V lize vím, že to bude hodně těžké. Hrál jsem dvě soutěže najednou se Spartou a bylo složité se po Evropské lize zase přeorientovat. Nicméně věřím, že i v české soutěži to zvládneme dobře.

Josef Hnaníček
Půli proti Fulhamu jsem klukům nezáviděl, přiznal Hnaníček

V mužstvu vás na levé straně čeká nadstandardní konkurence, vnímáte to?
Jojo. Aspoň nebude nikdo usínat na vavřínech. Není to pro mě problém.

Z ligy jste známý jako krajní záložník, kdežto na Euru jste se pohyboval na bekovi. Jsou to pro vás rovné posty?
Dříve jsem chtěl hrát spíše v záloze, ale teď je mi to jedno. V dnešní době je post levého obránce natolik útočný, že člověk v podstatě nenajde rozdíl.

Mluvil jste s trenérem Páníkem o tom, jaká by měla být vaše role ve Zlíně?
Ano, bavili jsme se, zná mě z Baníku, kde trénoval devatenáctku. Bude mě chtít využívat na levou stranu, přičemž jak se rozhodne ohledně postu, to budu respektovat a budu se snažit odvést co nejlepší výkon.

Poznáváte jej po pár letech?
Vůbec se nezměnil a myslím si, že už ani nezmění. (úsměv) Už tehdy v devatenáctce se nás zeptal, jestli chceme hrát dorostenecký fotbal, nebo mužský, a když jsme odpověděli mužský, dbal na taktiku, agresivitu a tak dále. Taktiku má hodně propracovanou, pokaždé dokáže tým na soupeře připravit. A na agresi v soubojích také lpí. Jak někdo něco vypustí, je zle.

Roman Macek
Roman Macek: Lidé v Bari i v Juventusu byli ze mě nadšení

Slovíčkem ještě k červnovému Euru do 21 let. Jak se s odstupem díváte na vystoupení českého týmu?
Škoda že jsme nepostoupili do semifinále, ale podle mě byl úspěch už to, že jsme se na šampionát kvalifikovali. Věřili jsme si pak i po prvním prohraném utkání ve skupině, jen bylo těžké, že jsme na závěr museli s Dánskem vyhrát o tři branky a navíc nedostat žlutou kartu. Lidé si řeknou, že Dánsko není složitý soupeř, ovšem v jednadvacítkách je to všechno stejné. Týmy mají kvalitu.
A z osobního hlediska jste považoval turnaj za vydařený? Odehrál jste 167 minut ve dvou startech…
Byl jsem docela spokojený. Mrzel mě jen jeden gól s Dánskem. Nejlepší to bylo s Itálií, to se nám zápas povedl všem.