Odchovanec ostravské kopané od sebe čeká mnohem víc a věří, že během jara půjde ještě výkonnostně nahoru.

Jaké byly vaše pocity po premiéře před zlínskými fanoušky?

Je dobře, že jsme samotný zápas výsledkově zvládli, i když za okolností, které asi všichni viděli. Sparta byla hodně silná na míči, neproměnila řadu vyložených šancí a prohrát si určitě nezasloužila. Fotbal se ale hraje na góly a ty jsme dali dva, zatímco soupeř žádný.

Ve Zlíně se hrává pod světly až v sedm hodin večer, což je ve druhé lize trochu nezvyk. Jak se vám zamlouvá předzápasový režim?

Mně to nevadí. Naopak. Je dobře, že se hraje večer pod umělým osvětlením. Zápas má pak úplně jinou atmosféru. Rozhodně je to lepší než hrát třeba ve tři hodiny odpoledne. To bych vážně nechtěl. Takto je to v pořádku. Pro nás i pro lidi.

Ostrý zápas jste hrál opět po roce a půl, cítil jste nějakou nervozitu?

Nervózní jsem nebyl, spíš mě trápily zdravotní problémy, které mám s přitahovačem. Nebyl jsem stoprocentně připravený a na mém výkonu se to v každém případě podepsalo. Za posledních čtrnáct dní jsem naplno trénoval jen jednou, a to v pátek před zápasem.

Cítíte tedy, že můžete hrát lépe?

Určitě. Když to porovnám s tím, jak jsem býval v minulosti v zápasovém rytmu, mám do tehdejší formy hodně daleko. Vlastně bych řekl, že se to vůbec nedalo srovnat. Vše ale souvisí s již zmiňovanými zdravotními problémy a tréninkovým výpadkem.

Myslíte si, že právě vaše zkušenosti ve spojení s Lubošem Kubicou, Romanem Dobešem a Tomášem Poláchem nakonec rozhodly ve zlínský prospěch?

Nemyslím si, že by to bylo právě o našich zkušenostech. My jsme měli obrovský kus štěstí a Sparta obrovskou smůlu. I takové zápasy se ale občas hrají a za týden už se na to nikdo ptát nebude. My jsme potřebovali získat tři body, to se povedlo a v tuto chvíli je to pro nás to nejdůležitější. Pokud by však náš herní projev měl i nadále vypadat takto, někdo by nás příště mohl pěkně vyplatit.

Vzpomenete si ještě, kdy jste si tak zaběhal bez míče?

Po pravdě řečeno si nevybavuji domácí zápas, ve kterém bychom někdy byli pod takovým tlakem. A jestli už snad ano, vždycky dal gól soupeř a zvítězil. Teď to naštěstí dopadlo jinak.

Je to tedy přesně ten zápas, který by vás mohl i přes nepřesvědčivý výkon pozvednout do větší pohody?

Možná ano. Kolikrát můžete hrát jako z partesu a body nepřicházejí. Sparta může být čerstvým důkazem. Někdy je takové upracované a šťastné vítězství cennější, protože vás to nakopne a další zápasy už hrajete mnohem lépe a uvolněněji.

V prvním poločase jste dostal žlutou kartu po slovní přestřelce s Erichem Brabcem, o co šlo?

Nelíbilo se mi, že se začal válet po zemi, vyžádal si ošetření lékaře a hned poté vyskočil a pokračoval, jako by se nechumelilo. Tak jsem mu k tomu něco řekl, protože takové chování se mi nelíbí a je to velký nešvar celého českého fotbalu. Kartu jsem přitom dostal já, místo aby rozhodčí potrestal jeho.

Třeba ve třetí lize nebo v divizi se přitom hráč po ošetření nesmí zapojit tři minuty do hry. A v těchto soutěžích opravdu vidíte lékaře v akci pouze výjimečně nebo jen když se něco opravdu stane. Přivítal byste toto pravidlo i ve vyšších soutěžích?

Něco takového opravdu existuje? To jsem vůbec nevěděl. Okamžitě bych jej zavedl v první i ve druhé lize. Nikdo by nechtěl hrát tři minuty v deseti. Vypadalo by to úplně jinak.

Zpět ještě k Erichu Brabcovi. Spolu jste získali ve Slavii titul. Prohodili jste alespoň pár slov?

Jasně. Před zápasem jsme se pozdravili a na závěr jsme si zase podali ruku. Na hřišti jsme ale byli 90 minut soupeři.

Jakým dojmem na vás působí druhá liga?

Hodně bojovným. Přesně takové zápasy jsem očekával. Sparta byla asi trochu výjimkou, protože byla silná na míči a hrála velmi dobře. Na poslední místo rozhodně nepatří. Ve Varnsdorfu to bude určitě úplně jiný zápas. Vysoko teď prohráli v Opavě a budou vyčkávat, s čím přijedeme my. Bude to klasické druholigové utkání.