Nejprve jemné svištění a hvízdání, které rychle nabývalo na intenzitě. Za chvíli přišly ohromné rány…

Pepa vběhl do zasedačky, odkud byl na vesnici nejlepší výhled, a nevěřil svým očím. Obloha byla bílá, okna hustě bičovaly obrovské kroupy a mezi nimi kličkovalo děsivé černé tornádo. Když za chvíli vypadla elektřina Pepova manželka strachy ani nedýchala.

Pepa byl v té době zástupcem velitele halenkovických dobrovolných hasičů a okamžitě pomyslel na to, jak co nejrychleji zkontaktovat zbytek sboru. Siréna kvůli výpadku proudu nefungovala, musel použít mobilní telefon. Ve stejnou chvíli vběhl do zbrojnice na kost zmoklý velitel Pavel Kocián.

Kozlův hasičský počin: HLASUJTE ZDE

„Mám zprávu od zlínských hasičů! Polámalo to stovky stromů, popadaly i na cesty. Musíme sebrat chlapy a jít to okamžitě odklízet směrem na Spytihněv. Zlínští dělají na dalších úsecích, potřebujou každou ruku!“

Domů se hasiči vrátili až po půlnoci, ale na odpočinek měly po náročném fyzickém výkonu sotva pár hodin. V sedm ráno je čekal další sraz u zbrojnice a nekonečné odklízení naplavenin a zbylých spadených stromů ve vesnici.

Dvanáctiletý Filípek Juřena, žák halenkovického sboru dobrovolných hasičů, byl tu noc na návštěvě u babičky v Uherském Hradišti.

„Ten večer v Hradišti jenom pršelo. Babičce najednou zazvonil telefon, byla to mamka. Prý se u nás doma přehnala vichřice a skácela vzrostlou lípu před naším domem. Naštěstí se nikomu nic nestalo, a chlapi od hasičů už ji prý pomalu uklízejí,“ vzpomíná Filip. „Když jsem se vracel za dva dny do Halenkovic, chyběla všude spousta a spousta stromů.“

Josefu Gabrhelíkovi je dnes dvaatřicet let, a je velitelem sboru. Filip Juřena se učí leteckým mechanikem, a aspiruje na technika a mechanika halenkovické jednotky dobrovolných hasičů. Pavel Kocián se už velitelské funkce vzdal, ale hasičům zůstal věrný.

V roce 2003 v Halenkovicích vichřice poničila více než padesát střech, vyvrátila na dvě stě stromů a několik sloupů elektrického vedení. Typem větrného víru se zabýval Český hydrometeorologický ústav a ohodnotil ho pouze o jeden stupeň slabší než tornádo. Pro potřeby použití sirény za všech okolností mají dnes již halenkovští záložní zdroje.

Sbor dobrovolných hasičů Halenkovice působí v obci od roku 1895 a v současnosti má padesát členů. Spíše než soutěžím a hasičskému sportu se věnuje péči o svoji vesnici.

Halenkovická jednotka požární ochrany byla v letošním roce zařazena mezi čtyřicet jednotek celém Zlínském kraji, které jsou předurčeny k plnění úkolů civilní ochrany obyvatelstva.

Kozlův počin:

Několik obcí postihla větrná smršť. Halenkovičtí pomáhali ve vesnici i mimo ni. Zprůjezdňovali zatarasené cesty, odklízely stromy ohrožující bezpečí obyvatel.