„Jen jsem dorazil domů a už na mě manželka volala, že prý v družstvu hoří. Samozřejmě jsem si myslel, že si někdo dělá legraci, protože jsem odtamtud před malou chvílí odešel,“ začíná vyprávět želechovický dobrovolný hasič Žitný.

Volal tedy vrátnému, který ho vyvedl z mýlky a potvrdil, že tam opravdu hoří.

„Tak jsem okamžitě vyběhl na zbrojnici a dojeli jsme tam ve stejnou dobu jako profesionálové, jejichž přítomnosti bylo třeba,“ popisuje velitel 8. okrsku, který zahrnuje několik sborů dobrovolných hasičů z okolí Želechovic nad Dřevnicí.

Při hašení seníku však začala pomaličku docházet voda.

„Přijela jednotka z Želechovic – pasek, ale nemohli nasát. Měli totiž čerstvě opravenou hadici a místo ucpávky tam měli vazelínu. Naštěstí pak dorazili hasiči z Lužkovic,“ dodal Žitný.

Požár byl nakonec úspěšně zlikvidován. „Další čtyři dny jsme ale hasili seno, které odtamtud vyváželi. Prostříkávali jsme balíky, aby se nevzňaly,“ popisuje velitel.

Želechovičtí dobrovolní hasiči jsou velmi aktivní i mimo zásahy. „Účastníme se například soutěže Grand prix, kterou jsme s dalšími čtyřmi sbory založili v roce 1995,“ říká velitel sboru Petr Dolanský.

Grand prix se podobá požárnímu sportu, ale hasiči na ní vyzdvihují větší provázanost s realitou.

„Máme na sobě opravdovou výstroj, ne elasťáky, a běháme přes překážky, prolézačky nebo lesem, abychom se co nejvíce přiblížili reálným podmínkám,“ vysvětluje Dolanský.

Sbor, jehož tradice sahá do roku 1891, pořádá často i soutěže pro děti, poutě, hody nebo dětské dny. (chm)

Více hasičských příběhů najdete na www.denik.cz/hasici.