V to čtvrteční ráno jen málokterý z hasičů tušil, jaké je čeká probuzení. Místo zvuku budíku totiž jejich mobily rozezněla v půl páté sms, která hlásila požár, a vzápětí se ozvala i siréna v obci.

„Zazvonila zpráva a než jsem ji otevřel, už mi volal náš velitel, že hoří nedaleká skládka,“ vzpomněl Jan Sáblík ze smolinského sboru. Ihned proto vyrazil ještě z postele ke zbrojnici, kde se mezitím sešlo už dvanáct jeho kolegů se sboru. „Kdyby hořelo třeba dopoledne, nebylo by nás tolik, protože by všichni byli v práci,“ přiznal velitel Jan Barcuch a dodal, že okamžitě vyrazili k zásahu.

„Všude byl hustý černý dým, protože hořely kromě odpadu také pneumatiky,“ popsal Barcuch. U skládky už v té době byla jednotka profesionálních hasičů z Valašských Klobouk a požár byl rozšířen na plochu asi čtyři sta metrů čtverečních.

Na smetišti se musela jednotka dobrovolných hasičů rozdělit. Část šla hasit s profesionálními hasiči, kteří skládku postupně rozhrabávali a prolévali vodou. Část jela zpátky do vesnice pustit hydrant. „Já jsem jel s nimi. Museli jsme totiž zajistit vodu, aby bylo z čeho doplňovat cisterny. Mezitím dojela cisterna z Valašských Klobouk, která vodu ze Smoliny ke skládce dovážela,“ řekl Sáblík.

Kozlův hasičský počin: HLASUJTE ZDE

S ohněm bojovali skoro tři hodiny. Dalších pět hodin však část Smoliňanů zůstala na hlídce, aby náhodou nedošlo k opětovnému vzplanutí. „Protože nikdo neví, jestli to pod povrchem ještě stále někde nedoutná. Může se to znovu vznítit,“ vysvětlil další z hasičů František Trchalík.

I když požáry na nedaleké skládce vyjíždějí Smolinští několikrát do roka, sami přiznávají, že loňský květnový požár patřil k těm rozsáhlejším. „Tyto zásahy jsou pro nás docela nebezpečné, protože náš sbor není bohužel vybavený dýchacími přístroji. Při tom na skládce většinou hoří nebezpečné látky a všeho se můžeme nadýchat,“ přiznal velitel Barcuch. Také cisterna by se hasičům hodila. „Máme jen starou avii. Jsme blízko skládky a byli bychom tam určitě první,“ dodal Trchalík.

Sbor dobrovolných hasičů ve Smolině funguje od roku 1924. Požárníci se ale mimo výjezdy nevěnují jen hasičskému sportu, je možné je potkat mezi pořadateli Mikulášského jarmeku či jiných významnějších akcí Valašských Klobouk. Dobrovolní požárníci také pravidelně sbírají železný odpad, obnovovali lesní porost na Královci nebo usazovali obrubníky ve Smolině. „Peníze, které jsme tak získali, investujeme do přestavby požární stříkačky pro sportovní účely,“ uzavřel velitel Barcuch.

Kozlův počin:
Smolinští hasiči pomáhali hasit rozsáhlý požár na nedaleké skládce komunálního odpadu, kde hořely kromě odpadků také pneumatiky a jiné chemické látky. Hasiči dosud nemají dýchací přístroje, proto je pro ně každý zásah na skládce nebezpečný.

Hana Trčková