Naposledy nastoupil ve středu v Porubě, kdy velkým dílem pomohl hostům k překvapivé výhře 2:0. Domácímu favoritovi kryl 38 střeleckých pokusů, osmkrát zastavil bývalého útočníka ševců Šlahaře.

23letý gólman nakonec udržel druhé čisté konto v sezoně, úspěšnost zákroků si vylepšil na 92,47%. Ale především – Beranům pomohl k cenným třem bodům.

Jak byste zhodnotil důležité vítězství proti prvnímu týmu Chance ligy?
Odehráli jsme skvělou první třetinu, ve které jsme díky dvěma slepeným gólům odskočili na 2:0. Poruba sice pak od druhé třetiny tlačila, měla více šancí, přestřílela nás. Defenzivně jsme však předvedli výborný výkon. Navíc jsme zvládli oslabení ve třech, tam se lámal chleba. Stejně jako s Frýdkem jsme hráli bojovně, přineslo nám to cenné tři body.

Vaši parťáci znovu předvedli velké nasazení, bojovný výkon. Zblokovali 12 střel…
Proti Frýdku jsme dokonce měli 23 zblokovaných střel, což je pro gólmana fantazie. Co se týče bojovnosti, tak je to úplně někde jinde. Toto je přesně cesta k vítězství a cíli, který máme.

Jak jste se cítil osobně?
Hlavně ve druhé třetině to bylo hodně kondiční. (úsměv) Vážně jsem si dost zachytal, byl to super zápas. Podařilo se mi ustát kritické chvíle, osobně jsem takové utkání potřeboval. Hlavní ale je, že jsem týmu pomohl k důležité výhře.

Ke konci utkání jste trochu vystrašil fanoušky, za brankou jste ideálně netrefil puk. Co se přihodilo?
Chtěl jsem normálně odehrát puk, zasekla se mi však hokejka v mantinelu. Možná proto to vypadalo nešikovně. (úsměv) Nakonec jsem to tak neodpálil, jak jsem chtěl. Naštěstí to dobře dopadlo.

Proti Porubě jste nastoupil do 28. zápasu sezony. Tolik prostoru jste asi neočekával, že?
Před sezonou jsem od vedení a trenérů dostal úplně jiné informace. Kdyby mi to tehdy někdo řekl, tak bych mu asi úplně nevěřil. Na druhou stranu jsem si vizualizoval, že by to tak mohlo být, šel jsem si za tím, poctivě trénoval. Za důvěru jsem rád, snad jsem to trenérům splatil. Navíc si hodně vážím toho, že můžu chytat za rodný Zlín.

Co vím, tak si vedete nástěnku cílů. Už máte pro letošek splněno?
Nástěnku cílů mám pořád, každý den při snídani se na ni dívám. Postupnými kroky si jdu k tomu, abych si všechny cíle mohl odškrtnout. Přesné množství jsem si ale nezapisoval.

Váš brankářský kolega Libor Kašík odešel ke konci roku na měsíční hostování do slovenské Nitry. Není pro vás trochu nezvyk nebýt s ním v kabině?
Ani ne, převážně se soustředím na sebe a pomoc týmu. Liborovi fandím, mám radost, že mu zápasy vyšly. Místo něj je tady David (David Honzík), který je rovněž výborným parťákem.

Dovedete si představit, že by případně celou sezonu dochytal v Nitře a zbytek Chance ligy u Beranů by víceméně zůstal na vás?
Upřímně netuším, jak to přesně má s hostováním. Do konce základní části ještě zbývá 13 zápasů, pořád je to relativně dlouhá doba. Každopádně bude záležet na tom, koho trenéři nominují. Nejdůležitější je přítomnost. Na tu se nyní musíme soustředit.

Klub během posledních týdnů provedl několik změn v kádru. Jste připraven na to, že byste byl součástí potenciálního odchodu nebo výměny?
Vždy se může stát cokoliv. Co přijde, to se uvidí. Nyní se soustředím na společný cíl ve Zlíně, rád bych ho tady splnil. I ten osobní.