„Přitom naši gólmani na tréninku už mezi kruhy čekají s betonem u tyčky, až jim ho vypráším," pousmál se včera v nadsázce 22letý Honejsek.

Jak se seběhla celá situace před vaší trefou?

Udělal jsem hloupý faul a šel jsem na dvě minuty. Na konci jsem viděl, že jsou pořád u nás v pásmu a jejich bek sjel mezi kruhy a na modré byl jen jeden. Vyskočil jsem z trestné a zrovna jsme se dostali k puku. Holas (Petr Holík – pozn. aut.) mi to krásně dal. Bylo to ale i trochu štěstí.

Věděl jste hned, že uděláte svůj oblíbený blafák?

Ano. Chystal jsem se na něj. Ale nevěděl jsem, jestli to bude Šimon (Hrubec) tušit. Ve Zlíně mi totiž v sezoně stejný blafák chytil a pak mi říkal, že věděl, že to udělám. Ale tentokrát to bylo z jiné strany. Jezdívám to zprava, ale tohle bylo spíš z levé strany.

Bylo vaší výhodou, že jste jel na Hrubce v zápase a nemusí si uvědomit, kdo proti němu vlastně jede?

Těžko říct. To je spíš otázka na gólmany. Ale na tuhle kličku si věřím a zatím mi vychází.

Děláte ji už automaticky, že o ní ani nepřemýšlíte?

Trochu předtím naznačuji střelu. Nebojím se ani vystřelit. Možná i to gólmany mate. Není to úplně jednoznačné, že bych chtěl jít jen do blafáku.

Jak jste úspěšný na tréninku proti brankářům, kteří vás znají?

Tady už proti nikomu. Proto už to na ně ani nezkouším. To stejně nemá cenu. Už když jsem mezi kruhy, beton mají nachystaný u tyčky a čekají, až jim ho pukem vypráším. Schovávám si to na zápas. Variant na zakončení mám víc. Ale samozřejmě je nebudu prozrazovat.

Říkal jste si, že jste odčinil své předchozí hloupé vyloučení?

Určitě. A bylo mi to i vyčiněno trenérem o přestávce. Zaplať pánbůh, že jsem dal gól.

Na trestné lavici jste ale seděl celkem čtyřikrát. To se vám asi dlouho nestalo, co?

Dvakrát jsem ale odseděl trest za střídačku. Poslal mě tam trenér. To nebyla moje vyloučení. Každopádně čtyřikrát sedět na trestné, to byla moje premiéra.

Co jste si říkal, když jste tam jel potřetí a počtvrté?

Že to kluci zase musí perfektně ubránit, stejně jako předtím. Nic zvláštního.

Těžko se pak dostáváte do tempa?

Vůbec ne. Dvě minuty jsou adekvátní k tomu střídání. Je to stejné jako na střídačce, kdy se protočí další tři lajny. V tom není problém.

Jste překvapený, jak se s mladou obranou držíte?

V minulé sezoně jsme hráli v obraně s Linhym (Linhartem), Larrym (Hamrlíkem), Tesilem (Tesaříkem) a Zámkem (Zámorským). To byly čtyři základní kameny, ke kterým se přidali dva z tohoto týmu. Letos za nás hraje šest mladých kluků a je neuvěřitelné, jak si s tím zatím poradili. Hrajeme obětavě a týmově.

Doma budete ještě sebevědomější?

Nemůžeme to zase napálit. Myslím, že Třinec na nás vletí, stejně jako v posledním zápase u nás.

Po druhé třetině jste prohrávali 1:2 a nebyli na tom úplně nejlépe. Co se dělo v kabině?

Druhé třetiny nám tady moc nejdou. Ale říkali jsme si, že je to pořád o gól a klidně to můžeme otočit. Šance jsme tam na to měli.