A také poradit svému bývalému spoluhráči Petru Zámorskému, který se na dva roky upsal finalistovi letošního Stanley Cupu, New York Rangers.

„Smlouva je ale jen prvním krokem a teď záleží na něm samotném a na shodě spousty okolností, jestli se prosadí. Samozřejmě mu to všichni přejeme. A doufáme, že se mu to podaří," vzkázal svému dnes již bývalému spoluhráči Balaštík, který v dresu Columbusu odehrál 74 zápasů.

Také pro něj byla středeční informace velkým překvapením.

„A velmi příjemným. Nečekali jsme to. Když už ale nabídka přišla, byla by chyba ji nepodepsat. I když má dvoucestný kontrakt a cesta do NHL je strašně dlouhá, což si uvědomuje i Zámek. Tím to teprve všechno začíná," varuje Balaštík.

Už když před třemi lety jako 19letý přišel poprvé do zlínské kabiny, na trénincích i zápasech mohl Balaštík a spol. sledovat Zámorského výjimečný talent.

„Už tehdy přišel šikovný kluk s dobrým bruslením, dobrou přirozenou střelou. Když ho vidíte, bez výraznější síly mu ten puk správně a tvrdě a přesně letí. Talent a cit pro hokej určitě má," má jasno nejlepší střelec zlínské hokejové historie.

I tak mu ale k absolutní světové špičce spoustu chybí. Právě Zámorský má ale předpoklady se na ni dostat.

„K dokonalosti mu toho chybí spousta, ale je vyloženě na něm, jak se dál bude vyvíjet. Ale on asi ví, že by potřeboval víc zesílit. Protože měl i na svůj věk dost zranění a jeho tělo zátěž v daný moment nezvládlo," myslí si Balaštík.

Jedním dechem dodává, že nabrat svalovou hmotu při pobytu na předsezonních kempech nebude až takový problém.

„Oni si toho sami všimnou. Na jeho postavě je to patrné, a pokud je pro ně perspektivní, budou si ho vychovávat," myslí si Balaštík, že výrazný český talent si budou „Jezdci" vybrušovat.

Navzdory tomu prý nevadí, že zlínský odchovanec není žádné robustní postavy a 180 centimetrů výšky a 84 kilogramů váhy nebude překážkou.

„NHL už není, jako bývala dřív, kdy se spousta lidí dívala na postavu a kolik máte centimetrů a kil. Je tam spousta drobnějších hráčů. Pokud se dostane do sestavy, určitě budou chtít využít jeho přednosti bruslení na rozehrávku a střelu. A on není na fyzickou hru. Na ni tam budou mít své hráče," vysvětluje Balaštík.

Už nyní ve svých necelých 22 letech se Zámorský jen těžko vyhne srovnání s velkými esy českého hokeje. Ve svých začátcích o sobě slýchával, že bude ve Zlíně nástupcem Martina Hamrlíka. Nedávno o sobě pro změnu slyšel, že je kopie Marka Židlického, naposledy z něj udělali Karla Rachůnka.

„Ten mu ale podobný nebyl. Karel hrával ve srovnání s těmito kluky víc fyzický hokej, protože měl na něj parametry. Srovnatelný je s Martinem Hamrlíkem a možná právě s Markem Židlickým. Jsou to všichni šikovní praváčci, drobnější postavy a dobří v přesilovkách. Je umění na modré puk dobře nahrát, vystřelit a vyhodnotit situaci," podotkl Balaštík.

Ovšem ani výjimečné hokejové dovednosti nemusí stačit, aby sebelepší hráč v zámoří udělal díru do světa. V obrovské konkurenci se s vámi nikdo nemaže a bez pardonu vás pošlou „trpět" na farmu.

To by Zámorského díky klauzuli ve smlouvě potkat nemuselo, i tak je zřejmé, že po něm budou úmyslně šlapat a zkoušet, co český zadák vydrží.

„Mně se ale nic takového nestalo. Nemám s tím zkušenost. Když bude hrát dobře, nikdo nebude mít důvod mu házet klacky pod nohy," myslí si Balaštík.

Přesto konkurence bude obrovská a nikoho nebude zajímat, že letos na jaře patřil k oporám českého šampiona ze Zlína.

„O váš post se uchází několik hráčů z celého světa. Pocítí to od jiných kluků, kteří se společně s ním budou prát o základní šestici obránců v prvním týmu. To je ale naprosto normální a posouvá to kvalitu samotného jedince ještě výš. Tomu dává samotná NHL punc výjimečnosti," má jasno Balaštík, který má s New York Rangers jeden velmi nevšední zážitek.

V dresu Columbusu se totiž proti nim postavil do zahajovací sestavy na buly proti Strakovi, Ručinskému, Jágrovi, Malíkovi a Rozsívalovi. Společně s ním na ledě ještě v dresu Blue Jackets byli David Výborný, Jan Hrdina a v obraně Rostislav Klesla a Slovák Radoslav Suchý.

„Martin Straka tenkrát říkal, že by se měla hrát československá hymna. To byl výjimečný zážitek, který mně utkvěl v paměti. Zápas jsme vyhráli 4:3, my byli nasazovaní právě speciálně na ně," vybavil si Balaštík.