„Udělám všechno pro to, abych se do té doby dal do kupy," vzkázal odhodlaně 29letý bojovník a srdcař Kubiš. „Budu jen ležet, nedívám se ani na televizi. Mám zatáhnuté závěsy," popsal Kubiš své domácí podmínky, ve kterých nyní žije.

Otřesy mozku mu počítají jako góly

Nejdřív se přitom o posledním zranění nechtěl příliš vybavovat. Nedivte se mu, že mu to leze krkem, když mu otřesy mozku počítají podobně jako góly či tvrdé hity.

„Je to strašné. Těšil jsem se na play off. Hodně mě to mrzí. Jsem z toho úplně rozhozený," přiznává Kubiš, který se v předchozím zápase na ledě suveréna z Třince dvakrát střelecky prosadil.

Co naplat, nyní se zase řeší jeho zranění. Na začátku třetí třetiny jej poslal k zemi slávistický obránce Jakub Šulc.

„Při pádu jsem se praštil do hlavy. Nebolelo to, ale na chvíli jsem byl mimo. Pamatuji si, že jsem klečel na ledě a Očko na mě mluvil," lovil Pavel Kubiš v útržcích vzpomínek.

Sudí Šulce následně potrestali dvěma minutami za nedovolené bránění.

„Rozhodčí nám řekl, že to nebyl úder na hlavu. Ze záznamů ale jde vidět úmysl jej trefit. Nevím, jestli přímo na hlavu, ale rozhodně srazit hráče bez kotouče. Faul mohl být ohodnocený přísněji než na dvě minuty," myslí si kouč Zlína Rostislav Vlach.

Na zimáku zavládlo ticho. Hráči mezitím pomáhali lékařům ze zlínské střídačky se dostat k oběma hokejistům ležícím na ledě. Šulc se po chvíli sebral a odjel na střídačku. Kubiš evidentně otřesený zamířil za doprovodu maséra Patrika Hučka a zdravotníků přímo do kabiny a následně i do nemocnice. „Přes noc si mě tam nechali," špitl Kubiš.

„Bál jsem se, že mu zapadl jazyk. Naštěstí to tak nebylo. Snad to bude jen malý otřes, držíme s ním," vzkázal Zdeněk Okál, který byl při střetu právě na ledě.

„Stalo se mu to bohužel už poněkolikáté. Piškot by nám na ledě chyběl. Je to důrazný hráč, který play off umí hrát. Snad ho případně někým nahradíme," doufá i Tomáš Žižka.

Kubiš se na další ze svých střetů, který jej poslal do špitálu, podíval ze záznamu. „Vypadalo to hrozně. Nevěděl jsem o sobě. Pro kluky to muselo být nepříjemné. Po zápase za mnou přišli do nemocnice," děkuje za podporu zlínský forvard.

Dokonce mu v mobilu přistála i textovka od Šulce. „Napsal mi, že se mi omlouvá. Přijal jsem to. Je to hokej, stát se to může každému," snaží se brát Kubiš celou věc s nadhledem.

Celá situace přitom vznikla nešťastně. Tím spíš, že Kubiš nebyl v držení kotouče. Šulc jej chtěl zastavit, jenže rozjetý zlínský forvard narazil jako do zdi.

„S Petrem Leškou jsme domluvení, že pokud jsem na úrovni beků, nastřeluje puk na zadní mantinel. Využijeme tak nového pravidla o hybridním icingu. Šulc ale náš záměr špatně přečetl. Myslel si, že mi Lešoun bude nahrávat. Stoupl si proti mně a když jsem se otáčel, trefil mě. Vůbec jsem to nečekal," popsal celou inkriminovanou situaci rodák z Náměště nad Oslavou a odchovanec Třebíče.

Strašil ho kamarád statistikami

Nikdo nečekal Zlín ani ve čtvrtfinále. Vždyť ještě po 26. kole byli ševci poslední. I proto ještě ani hráčům pořádně nedochází, co vlastně za poslední tři měsíce ve druhé polovině základní části dokázali.

„Tohle vám ani jen tak nedojde. Nedostanete za to žádné ocenění. Ale je skvělé, co jsme předvedli. Pamatuji si, co mi říkal na začátku sezony jeden kamarád, co tyhle statistiky sleduje. Kdo zaspí začátek, nikdo se nedostal ani do desítky. A my jsme dokonce ve čtvrtfinále," stále nechápe Kubiš.

Například po 22. kole a domácí porážce s Plzní 2:3 v prodloužení ztráceli na šesté místo 16 bodů. Pointou je, že Zlín právě Západočechy odsunul do předkola.

„To je strašná ztráta. Ale udělali jsme na začátku prosince šňůru zápasů a honili desítku. V šestku ale nikdo nedoufal. Až pár kol před koncem jsme si začali uvědomovat, že se tam můžeme dostat," vzpomíná Kubiš, který ve 36 zápasech základní části vstřelil šest gólů a na další dva přihrál.

Podle něj bylo týmu nejhůř po 16. kole, kdy žlutomodří prohráli doma s Olomoucí v nájezdech po neregulérním technickém gólu Patery.

„Po zápase bylo v kabině hrobové ticho. Nehrál jsem kvůli zranění třísel, ale pamatuji si, že kluci v zápase vedli a Olomouc vyrovnala. Ztratili jsme důležité body. Tehdy jsem si říkal, že desítku bude strašně těžké udělat. Tím spíš, když týmy kolem nás bodovaly," vybavuje si Kubiš.

Stejně jako většina týmu považuje za zlomový domácí zápas s Litvínovem, kdy ševci dokázali otočit zápas z 1:4 a 2:5 na 6:5 v prodloužení. „Tehdy jsme si začali věřit a vyhrávat. V hlavách jsme se uklidnili. Našli rytmus a začali předvádět hokej, jaký jsme hráli minulý rok," vzpomíná na polovinu listopadu Kubiš.

Nyní před ním stojí další výzva. Vykurýrovat se a čelem se postavit Kometě Brno, která se na třetím místě po základní části sebevědomě považuje za favorita. Zlínu to však problém nedělá.

„Jsou před námi, tak si tohle mohou dovolit říct. Mají lepší umístění, více bodů. Jim se sezona povedla víc než nám. Ale od prvního do desátého místa může porazit kdokoliv kohokoliv," upozorňuje Kubiš.

Od začátku série se to podle něj bude řezat. Třeba víc než v jarním finále.

„To si tehdy stěžovali, že jim Sparta sebrala moc sil. První kola bývají vyhecovanější, všichni mají dost sil. Je těžší to hrát, když jsou všichni nabuzení. Bývá to tvrdší," varuje Kubiš.

Pozná Kometa i jeho tvrdost?