Zápas proti bývalému klubu vám docela zhořkl, co?
Věděli jsme, že Liberec je kvalitní, to ví celá republika, ne-li celá Evropa. Tým mají velmi silný, mají výborné hráče. Každý zápas nám soupeř jezdí sám na bránu. Bohužel se sílou v mančaftu, jakou má Liberec, góly soupeř vždycky dá. Musíme se z toho poučit a do nového roku na tomto zapracovat a nedělat takové chyby. Hrajeme hezký hokej, dalo se na to koukat, přežili jsme první třetinu, kdy jsme byli trochu zakřiknutí. Možná jsme se něčeho báli. Od druhé třetiny jsme začali hrát na puku a zápas se vyrovnal. Měl jsem z toho dobrý pocit, škoda že jsme to nějak nedotáhli. Klobouk dolů před Libercem, tohle byl nejtěžší zápas, jaký jsem zatím odehrál.

Nalomil se zápas na stranu Liberce gólem na 2:2 osmnáct vteřin před koncem druhé třetiny?
Určitě to na psychiku není dobré, ale my si s tím musíme poradit. Gól můžeme dostat, ale my inkasujeme z hrubých chyb. To je špatně. Nějaký bod ze zápasu by se nám líbil a myslím, že jsme si ho i zasloužili. Bohužel.



Vypadli jste z desítky zaručující účast v předkole play-off. Jak je to nepříjemné?
Do konce základní části zbývá ještě hodně zápasů. Vyhrajeme dva zápasy za sebou, týmy před námi poztrácejí a jsme tam zpátky. Budeme ještě s nimi hrát vzájemné zápasy a jsme před nimi. V každé tabulce je mezi sedmým a jedenáctým místem bodově naflákané, na tohle se my nekoukáme.

Jaké bylo hrát proti Liberci jako soupeř?
Neodehrál jsem v kariéře těžší zápas. Je to strašně silné mužstvo. V první třetině jsem nevěděl, jestli se mám otočit doleva, nebo doprava. Hrají výborný hokej, klobouk dolů před nimi.

I mentálně to bylo těžké?
To ne. Tak to je, jsem tady ve Zlíně. Působil jsem tam, všechny tam znám, ale na ledě je to jiné. Tam jsme soupeři.

Po zápase jste se s každým hráčem Liberce objímal, co tam zaznělo?
Přáli jsme si do nového roku. Všem jsem říkal, že podali úžasný výkon, že hráli výborně.

Liberec je pro vás největší kandidát na titul?
U mě samozřejmě. Až po nás teda. (směje se)