Byl přímo u sestupu. Také on měl podíl na sezoně, která ševce po 42 letech poslala o patro níže. „Pod sestup jsem podepsaný, pořád to ve mně je. Bohužel se to nedá vrátit. Na konci kariéry to není příjemná tečka,“ uznává brzy 43letý Žižka, který mimo jiné mluví o defenzívě či produktivitě Beranů. Pozastavuje se však také nad svým koncem v klubu.

Od sestupu do Chance ligy uplynulo více než půl roku. Jak v současné době sledujete Zlín?
Zlínský hokej sleduji i nadále. Pokud mám čas, tak na některé zápasy se i přímo dívám. Z profesního důvodu navíc hodně sleduji také mládež. Jelikož chci u hokeje setrvat a věnovat se mu, tak o něm musím vědět co nejvíce, sleduji to z trenérského pohledu, chci působit jako kouč. Nemůžu jen tak přestat sledovat hokej, vytratit se a pak rozumovat. Musím s ním být pořád v kontaktu.

Kdy byste se chtěl na trenéřinu vrhnout?
Mám licenci „B“, kdekoliv tak můžu působit jako asistent, ještě u 9. třídy dělat hlavního trenéra. Zároveň přemýšlím o „A“, zda je pro mě vhodná, nebo ne, na přihlášku mám ještě několik měsíců. Na individuální bázi bych každopádně chtěl rozjet projekt, vše je zatím ve fází start-upu. Více bych se o tom ale ještě nerad zmiňoval. Uvidíme, zda to pro mladé hráče bude dobrá věc.

Zmínili jsme se o Beranech, kterým nevyšel vstup do I. ligy. Jak dosud hodnotíte jejich počínání?
Pro mě je to docela jednoduché hodnotit – znám kluky, mužstvo, o organizaci vím odspodu až nahoru snad vše. A musím říct, že mě současná situace vůbec nepřekvapuje. Spíše mě překvapila jedna věc.

Povídejte…
Klub hned po sezoně vyhlásil okamžitý návrat do extraligy. Všude se sice říkalo, že mužstvo posílilo, podle mě ale adekvátně posíleno nebylo. Vidím ho slabší než to loňské, a to jsme hráli nejhorší hokej v české extralize. Abyste chtěli postoupit, tak tým musí být kvalitní, což nyní není. Sice je teprve začátek, toto mužstvo má ale spíše na střed tabulky, určitě ne na špičku a postup do extraligy. To v žádném případě.

Jiří Marušák.
GM Beranů Marušák o pozici trenérů, trejdech i úvodu: Mužstvo dostalo ultimátum

Proč tedy dle vás klub učinil tato prohlášení?
Zřejmě to bylo kvůli permanentkám a sponzorům. Tato prohlášení mi totiž upřímně přišlá moc troufalá, někteří lidé asi nevěděli, do čeho jdou. Něco jsou jména, něco čísla a něco výkony hráčů. Že máte čísla neznamená, že automaticky vám to musí fungovat.

Co vám tedy v mužstvu chybí?
Hlavně kvalitní hráči, kteří by v extralize mohli dát patnáct dvacet gólů za sezonu. A to tam není ani jeden. Pokud jich v extralize dáte deset, tak hned neznamená, že v Chance lize jich vám padne minimálně dvacet. Ono je i docela těžké dát gól ve II. lize. Hráče musíte sledovat z dlouhodobého hlediska – odkud střílí góly, z jakých pozic. Chybí mi skauting do historie hráče, musíte je mít dokonale nastudované, včetně zdravotní karty. Musíte je dosadit na pozice, jaké chcete. Přijde mi, že tým je stvořený z kanceláře. Jakoby se ani pořádně nevědělo, jak kdo hraje. Když to nadnesu, tak někdo může dát patnáct gólů a všechny do prázdné. Pak si asi neřeknete, že je to střelec.

Problém ale asi není pouze v koncovce, že?
Nemá cenu si nic nalhávat, soupeři měli v zápasech daleko více šancí než Zlín. Dan Huf toho letos spoustu pochytal, mužstvo vždy dlouho držel při životě. Dal mu šanci, aby se i s tím málem dalo vítězit. Momentálně je to jediné, co funguje, s Liborem Kašíkem tvoří na Chance ligu silný tandem. Obrana i rozehrávka je však nulová. V pásmu to nikdo neudrží, musí se to protečovat. Útočníci nedostávají puky. Přijde mi to stejné jako poslední sezony v extralize, bohužel je to už o soutěž níže. Opakují se ty stejné věci – špatná obrana i produktivita, pouze nás držela silná brankářská dvojice.

Vidíte ještě někde potíže?
Dlouhodobě největší chybou je, že v klubu chybí konkurence. Na každý post je potřeba konkurenční tlak, dělá to opravdu hodně. Jak na trénincích, tak přímo v zápasech. Když se vám zraní tři hráči, tak už se to pomalu shání odjinud. Přitom se musí počítat s tím, že v průběhu sezony k tomu dojde. Kluci se tak maximálně protočí ve formacích. Trenéři pak už nemají tolik možnosti.

Kam všechny vámi zmíněné trable sahají?
Je to dlouhodobý proces, dalo by se říct od titulu, kdy to tady drželi velké osobnosti. Nepodařilo se na to navázat. Vzhledem k finančním možnostem Zlína logicky museli odcházet kvalitní hráči. Dlouhodobě nefunguje mládež a doplňování kádru. Chybí zde kluci, kteří by to táhli. U hráčů po třicítce jde výkonnost dolů, maximálně by museli být jako některé zdejší legendy. Vše došlo do současného stádia a sestupu. Zlín navíc už není taková značka, jaká bývala, hráči se do klubu nehrnou.

Hokejisté Zlína (žluto-modré dresy).
Berani prohráli počtvrté v řadě. Jsme chladní, ledoví, říká asistent Jurík

Mezi fanoušky se debatovalo, zda má setrvat trenérské duo Vlach, Jurík. Jak to vidíte vy?
Tuto otázku by si mělo vyhodnotit samotné vedení. A zda případně mají adekvátní náhradu za trenéry. Je i otázkou, jak se trenéři podíleli na doplnění mužstva. Nevidím do toho, jak to kdo přesně skládal, zda to bylo společné rozhodnutí. Rozhodně to ale není jednoduchá situace, sebevědomí hráčů je hodně dole. Co jsem četl u ostatních mužstev, tak si na Zlín věří, jedou si sem pro body. Je to hodně smutné, upřímně mi z toho není nejlépe.

Sám jste v klubu po konci sezony skončil…
Zlínu jsem chtěl pomoci, byli jsme domluveni, že už spíše budu působit jako mentor. Na ledě to nebylo takové, že bych rozhodoval zápasy a byl při rozhodujících chvílích, v tom jsem sám k sobě byl soudný. Bohužel to dopadlo, jak dopadlo, po sezoně bylo jasné, že budu končit. Ze sestupu jsem byl i otrávený. Každému ale není přáno končit na vrcholu. Hokej mě ale stále baví, byť je to na nižší úrovni.

Nastupujete ve II. lize za Vyškov…
Chtěl jsem hrát dlouho, užívám si soutěžení. Ve Vyškově se můžu vybít, domů pak přijdu jak beránek. (se smíchem) Kdybych za něj nehrál, stejně bych chodil na hobby hokej. Jsem rád, že nejsem do počtu, že klukům můžu být ve vývoji trochu nápomocný. Nejde hrát pouze s mladými kluky, je potřeba i zkušených, kteří to nějak dají dohromady.

Oslovil vás majitel vyškovského klubu Robert Hamrla. Měl jste hned jasno, že do toho půjdete?
Potkáváme se, jsme v pravidelném kontaktu. Zeptal se mě, zda bych po profesionální kariéře měl zájem si ve Vyškově zahrát. Tehdy jsem ještě nevěděl, co na přelomu srpna a září bude. Dali jsme si čas, zkusil jsem pár tréninků, jestli to má cenu. Fyzicky jsem se udržoval, to mi problém nedělalo. II. liga je hodně v tempu, má určitou úroveň, není to tak jednoduché. Vyzkoušel jsem si přátelák, zatím to klaplo. Uvidíme, jak to celé bude, až budu naplno pracovat s mládeží, zda to budu stíhat. Momentálně jezdím na tréninky i zápasy.

Osobně vám to statisticky taky šlape, za první dva zápasy máte čtyři asistence…
Je to teprve začátek. Určitě tady ale nejsem kvůli osobním ambicím nebo si zlepšování statistik. Hlavně se potřebuji rozehrát, moc zápasů jsem zatím neodehrál, příprava byla krátká. Úvod nám však vyšel, kluci šlapou, jak mají, body tam pak i nějak naskáčou. Uvidíme, jak to bude vypadat po 10 kolech, až odehrajeme zápasy proti všem týmům. Až na Znojmo bude soutěž vyrovnaná. Jak kdo k zápasu přistoupí, ten bude úspěšnější.

Tomáš Žižka v české nejvyšší soutěži odehrál 1 176 zápasů.
Bývalý kapitán Beranů Žižka by měl působit ve II. lize

Na závěr se vraťme k Beranům. Kdyby vás v nějaké funkci oslovili, zvažoval byste jejich nabídku?
Nějakou nabídku jsem dostal, mluvil jsem s Tomášem Valáškem i Petrem Čajánkem. Teď je to spíše nereálné. Nerad bych se někomu míchal do rozdělané práce, zároveň nechci být někým ovlivněný, ale dělat to, jak uznám za vhodné, dle nejlepšího svědomí. Chtěl jsem začít takto, jako individuální trenér. Je to něco odlišného než trénovat třídu. Myslím, že to tady hodně chybí, je to podceňované. Uvidíme, jak nakonec oslovím hráče a rodiče, zda budou mít zájem. A zda s tímto budu úspěšný.