„Je to forma, kterou my bývalí hráči můžeme podpořit tyhle akce. Pokud je to možné, rádi se zúčastníme,“ vzkázal 42letý Čajánek.
Vy se podobných akcí rád účastníte, že?
Je pěkné, že se hokej spojuje s charitativními akcemi i na malých stadionech a městech. Hokeji to pomáhá a propaguje ho. Užil jsem si to, přišli lidé, takže paráda. Horší to bylo s pocity na ledě.
Jak jste se tedy na ledě cítil?
Letos jsem hrál jednou, na ledě jsem byl patnáct minut. Už toho moc nenahraji. Hlava by chtěla, ale tělo už neposlouchá.
Chybí vám hokej?
Tahle etapa je už za mnou. Jsem rád, že jsem teď mohl být s kluky, užil jsem si led. To bylo krásné. Ale je to pryč.
Stihl jste se svými bývalými spoluhráči i soupeři prohodit pár slov?
Určitě se proberou věci, co je u každého nového. Ale času moc není.
Co je u vás nového? Čemu se nyní věnujete?
U mě je to pořád stejně krásné. Měl jsem vždycky spoustu aktivit. Samozřejmě rodina je na prvním místě. Ona je to, co si člověk užívá.
Zaslechl jsem, že jste si otevřel restauraci ve zlínské části Mladcová. Je to pravda?
(pousměje se) O tom nic nevím.
Udržujete si přehled o hokejovém dění?
Samozřejmě vím, jak extraliga probíhá. Pár zápasů v sezoně jsem viděl. Ale že bych měl nějaký extra přehled a dovolil si extraligu hodnotit, se říct nedá.
Přesto se zeptám na Zlín, který uhrál předkolo play-off navzdory potížím před sezonou. Bylo to maximum?
Říkám, spoustu zápasů jsem neviděl. V sezoně jsem viděl asi pět zápasů. Nejsem úplně objektivní to hodnotit. Samozřejmě si myslím, že umístění (celkové 9. místo) je obrovský úspěch. Musím říct, že mužstvo mě překvapilo. Jak byla sezona rozehraná a v klidu, bylo perfektní.
