Někteří se šli proběhnout, jiní pečovali o své hokejky. Vše doprovázelo puštěné rádio a vtípky obránce Martina Hamrlíka.

V úterý večer po zápase si někteří labužníci dopřáli prověřenou značku pivovaru z města svého nejbližšího soka ve čtvrtfinále play off.

„Měl jsem tři plzně a šel jsem domů,“ prozradil dvougólový hrdina úterního večera Ondřej Veselý.

Dali jsme si je společně a šli jsme spát,“ pousmál se kapitán týmu Petr Čajánek.

V partě „pivařů“ zřejmě nechyběl ani kouč Rostislav Vlach.

„Měl jsem dvě Plzničky. Byl jsem tak unavený a vyčerpaný z celého dne, takže jsem ani neměl síly. Ve dvanáct jsem už spal,“ poznamenal.

Velká úleva byla znát na všech. Vždyť podceňovanému týmu nevěřili po nevýrazné základní části ani vlastní fanoušci.

„Satisfakcí bych to ale nenazýval,“ podotkl kouč Vlach.

„Souhlasím s tím, že herní projev nebyl v základní části ideální. Ale nikdo nemohl čekat, že sezonou proplujeme se super formou. Ta se přece hodnotí podle play off,“ tvrdí Vlach.

Jeho tým k tomu má směle nakročeno. Berani totiž v úterý zcela otočili dojem, který se za poslední léta ve Zlíně změnil v mýtus, prokletí a komplex. Nadějně rozjetou sezonu po základní části před play off vždy doprovázela velká očekávání. Ovšem třikrát pražská Sparta, Slavia a Pardubice Zlínu vždy rázně ukázaly konečnou. Až do úterka, kdy po sedmi letech vyhráli sérii play off.

„Vždycky jsme se vyšťavili v základní části a už jsme neměli síly se ještě víc zvednout. Navíc jsme měli těžké soupeře. Jsem rád, že jsme postoupili,“ libuje si kouč Vlach, jenž si pamatuje poslední tři vyřazení ve čtvrtfinále.

Mužstvo se neuvěřitelně semklo a vytvořilo partu srdnatých bojovníků. Ačkoliv by nyní všichni rádi prorazili semifinálové brány, vyřadit i Plzeň by bylo v očích zlínské veřejnosti nad plán.

„Nemáme co ztratit, favorit je Plzeň. Proto hráči nemusí být nervózní a bude to dobrá série. Snad je potrápíme,“ přeje si Vlach.

Bude to však hodně vypjatá a emotivní řežba. Žlutomodré dresy se v očích plzeňských fanoušků mění v rudé hadry již od dob působení slovenského kouče Bokroše. Výrazy o podvodnících a simulantech patří ještě mezi slušnější.

„Plzeňské obecenstvo ale nemá rádo nikoho. Jejich fandění mně neimponuje, křičí vulgární výrazy a i svým hráčům spíše škodí a ubližuje. Dá se fandit i bez sprostých slov. Ale nás tím spíš vyhecují, protože bude hodně lidí a kluci podají co nejlepší výkon,“ tuší trenér Vlach.

Bilance posledních zápasů však hovoří proti jeho týmu, jelikož berani s Indiány prohráli posledních osm zápasů. V základní hrací době uspělina západě Čech naposledy 14. ledna 2006 (4:2). V prodloužení pak 28. listopadu 2008 při výhře 2:1. „Musí se to jednou zlomit,“ je nad věcí šéf zlínské střídačky.

Ve prospěch Zlína alespoň hraje stoprocentní bilance vzájemných zápasů ve vyřazovacích bojích. Zlín porazil Plzeň ve čtvrtfinále 1995 jasně 3:0 na zápasy. Podruhé pak 4:1 v jízdě za titulem v roce 2004. „To se ale taky může změnit. Statistiky jsou přece od toho, aby se měnily,“ pousmál se Vlach.

Neměnné a železné jsou ale rituály ve zlínské kabině. Berani opět jako vždy zarůstají vousem.

„Ani jsme to přitom v kabině nerozebírali. Osobně se tady neholím v žádném play off. Uvidíme, rituály jsou spíše svazující. Zatím to není důležité,“ podotkl Čajánek.

„Ale řekněme si tedy, že se nebudeme holit,“ prohodil s úsměvem zlínský lídr.