„Dobré, kluci povzbuzovali, tak jsem si to užil,“ líčil po zápase čerstvé dojmy trochu s ostychem Matyáš Hamrlík, který však přihlížel ze střídačky těsné prohře 1:2.

Na led naskočil pětkrát a odehrál necelé čtyři minuty. „Odehrál jsem si to, neměl jsem tam velké chyby. V létě to bylo jiné, hrál jsem víc. Teď šlo o víc, bylo to těžší. Šlo to poznat,“ srovnal zatím nejmladší z generace Hamrlíků zkušenosti z letní přípravy, kde naskočil do přípravných utkání.

Trenéři napsali Matyáše místo zraněného beka Davida Noska, který léči poraněné rameno. „Věděl jsem, že budu připravený jako sedmý bek, protože Keson (Nosek) má něco s ramenem. Jel jsem místo něj. Myslel jsem, že tam párkrát půjdu. Byl jsem rád,“ pochvaloval si Hamrlík, který si pochvaluje cenné rady svého otce.

„Je dobrý trenér, radí mi. Jsem rád, že tam je. Poklepe mě po rameni, ukazuje různé situace. Na tabuli mi ukázal i nějaké chyby po střídání nebo v kabině. Je to v lehké nadsázce můj osobní trenér,“ usmíval se zlínský talent, jenž oblékl dres s číslem 91. „To na mě zbylo.“

Nervozitu prý necítil. „Byl jsem v pohodě, nebyl jsem vystresovaný. Chtěl jsem si to užít. Byl jsem rád, že můžu jít s kluky. Snad ještě nějaká šance přijde,“ přeje si Hamrlík, aby nezůstalo pouze u premiéry.

„Z ní budu nejvíc vzpomínat určitě na kluky, kteří mi pomáhali, abych byl v klidu. Pak jsem si užil každé střídání,“ culil se Hamrlík, jehož mrzela pouze porážka 1.2. „Byl to dobrý, vyrovnaný zápas. Mohli jsme klidně dát víc gólů a vyhrát. Kaša chytal taky dobře, podržel nás,“ pochválil zlínskou brankářskou jedničku Matyáš Hamrlík.

Tak třeba zase příště!

Fotbalisté Zlína. Ilustrační foto.
Druhá porážka. Ševci podlehli dánskému SønderjyskE 0:1