Kdo přišel na druhou třetinu později, tak se možná divil, proč fanoušci Beranů po jistém zákroku svého brankáře vyvolávají právě Hufa. Nebyl to omyl, mezi třemi tyčemi skutečně stála ještě jasná loňská jednička.

„Z pozice druhého gólmana není lehké tam jít, člověk je zmrzlý. Šel jsem však do toho s čistou hlavou, zabojovat a pomoct týmu. Povedlo se to, získali jsme alespoň dobrý bod,“ snaží se 24letý gólman vnímat pondělní utkání pozitivně.

Podle čeho jste poznal, že půjdete na led?
Na svoji pozici a šance jsem ve Zlíně čekal skutečně dlouho. Dříve jsem do brány chodil právě za takových situací. Byl jsem tak na to nachystaný, připravil jsem se na to.

Utkání 10. kola Chance ligy mezi Zlínem a Litoměřicemi.
Objektiv Jana Zahnaše: Takto vypadalo drama Beranů s Litoměřicemi!

S Litoměřicemi jste nakonec prohráli po samostatných nájezdech. Bod je málo, že?
Očekáváme od sebe nejvíc, takže ano. Byly tam však chyby, které věřím do dalších zápasů zlepšíme a vyvarujeme se jich. Vzhledem k nepovedené první třetině jsme z toho nakonec udělali dobrý zápas, zabojovali jsme alespoň o ten bod. Musíme to ocenit. Nájezdy jsou už loterie. Bohužel nám nevyšly.

V prodloužení jste mohli rozhodnout, přišli jste však o přesilovku a sami rázem hráli oslabení…
Je to velká škoda, mohli jsme zabojovat o druhý bod. S tlakem ze druhé poloviny zápasu bychom to možná i urvali. Na tyto věci si musíme dát pozor. Mohla to být rozhodující situace.

Jak jste se cítil při nájezdech?
Věřil jsem si na ně, vždy to tak mám. Nájezdy mě baví, je to pro mě velká soutěž navíc, taková prémie. Druhý gól nám tam nespadl, soupeř byl šťastnější. Škoda že to nevyšlo.

Utkání 10. kola Chance ligy mezi Zlínem a Litoměřicemi. Na snímku Leška.
Rozzlobený Leška: Bez emocí to nejde, přišli jsme si pouze zahrát!

Při druhém nájezdu vás soupeř tzv. vykoupal…
To už si nepamatuju. (se smíchem) Pouze ten zákrok lapačkou. (úsměv)

Od začátku sezony se s Michalem Kořénkem střídáte v brankovišti. (Huf chytal v sedmi zápasech, Kořének čtyřech – pozn. red) Jak to berete? Loňskou sezonu jste zakončil jako jasná jednička…
Trénuju pořádně, makám na sobě. Dost se mi věnuje Luba Horčička, pracujeme na všech detailech, abych se jako brankář zlepšoval, posouval. Máme jasně daný cíl, sezona je navíc hodně dlouhá. Je zřetelné, že člověk nemůže odchytat porci všech zápasů. Toto střídání může být v závěru sezony i k dobru, nejste pak tak unaveni, máte víc sil. Trenéři čerpají ze zkušeností, promýšlí, koho na zápas zrovna nasadí. Proti Litoměřicím jsem měl mít volno, přitom jsem odchytal většinu zápasu. Stát se může opravdu cokoliv.

O víkendu jste od první minuty chytal derby…
Soupeř nás jednou tak přestřílel, měl tlak. Nám zápas bohužel nesedl. Z minulé sezony s tím máme zkušenosti, prohra se Vsetínem v první čtvrtině v podstatě nic neznamená.

Osobně jste se ze zápasu rychle otřepal?
Radost i smutek trvá do půlnoci. Člověk se z toho musí otřepat, pracovat na sobě, těšit se na další zápas. A dělat to, co má nejradši, tedy chytat. Navíc ve Zlíně, což si před těmito fanoušky vždy hodně užívám.

Hokejisté Zlína (žluté dresy) se utkali s Litoměřicemi.
OBRAZEM: Berani překvapivě padli s Litoměřicemi. V nájezdech rozhodl Australan

Proti Litoměřicím jste působil jistě, sebevědomě…
Byl nový den, poslední zápas si v podstatě ani nepamatuju. Získali jsme bod, i za ten musíme být rádi. Z minulé sezony dobře víme, že se počítá opravdu každý.

Na konci derby přišel střet s Tomášem Jandusem. Jak jste se cítil po tomto zákroku?
Zrovna dobře mi nebylo, skoro jako po srážce s kamionem. (úsměv) Ještě přizvedl ruku, takže jsem docela dostal direkt. Zbývaly necelé dvě minuty do konce, jako bojovník jsem chtěl jít do brány a dochytat.

Zdravotně jste v pořádku?
Když mluvím nebo chytám, tak cítím panty. Hokej je tvrdý sport, i pro gólmana.

Jak jste viděl celou situaci?
Odpálil jsem puk, pak jsem chvíli neviděl. Ležel jsem, pískalo mi v uších, nevěděl jsem, co se děje. Rozdýchával jsem to. Kousl jsem se, dochytal to. Jsem rád, že to není nic vážného. Myslel jsem si, že mám urvanou hlavu. Musím zaklepat, že to dopadlo, jak to dopadlo.

Zákrok vypadal strašidelně. Omluvil se vám protihráč?
Asi ne, nebo jsem to nevnímal. Čápino (Zdeněk Čáp) pak s ním měl dost práce, neměl na to ani prostor. Vnímal jsem pouze tu bolest.