„Říkal jsem mu, že dnes (v pondělí – pozn. red.) už toho bylo dost. Okamžitě mě hnal zpátky na zimák. Ani jsem to nedojedl, hned se sbalil a šel za ním. Ještě jsem se neusadil, když mi oznámil, že zítra (úterý – pozn. red.) hraji zápas. Ptal jsem se, jak to myslí. Tak mi řekl o startu za Zlín. Je to něco, co jsem chtěl slyšet. Na zápas jsem se hodně těšil,“ přiznává odchovanec Chomutova, který s Berany poprvé trénoval během úterního rána.

Extraligový debut v základní části Svobodovi z osobního hlediska rychle zkořkl – na začátku třetí minuty zápasu smolně uklouzl, vinou čehož hosté měli snadnější cestu k první trefě duelu. „Vůbec nevím, co se tam přihodilo, musím se na to ještě podívat. Za mnou jel třetí hráč, o kterém jsem nevěděl. Nějak jsem tam podklouzl a už to bylo v bráně,“ smutnil někdejší mládežnický reprezentant.

Ve druhé třetině jste si ale spravil chuť, vstřelil jste branku na 2:2. Byla na vás vidět obrovská euforie…
Euforie byla velká. (s úsměvem) S Darkem (Darek Hejcman – pozn. red.) nám to už málem vyšlo už o deset vteřin dříve. Puk tam najednou vyplaval a Darek mi to poslal dopředu. Vystřelil jsem a naštěstí to tam padlo.

Schoval jste si po premiérové extraligové trefě puk?
Puk mi vzali, ještě jsem si ho ani nestačil vzít. Půjdu si pro něj.

Co vám běželo hlavou, když stadion vyvolal vaše jméno?
Je to můj splněný sen. Sice jsem hrál dva zápasy v play-outu, toto však beru jako oficiální první zápas v extralize.

Šel jsem do Přerova, abych se ukázal a třeba si zahrál extraligu. Doufám, že jsem se ukázal dobře. Určitě si tady ještě chci zahrát nějaký zápas. Rád bych poděkoval všem klukům, jak mě v kabině vzali. Bylo to super. Jsem za to hodně vděčný.

O šest minut později jste navíc byl u vedoucí branky Beranů.
V rohu to výborně udělal Matěj Sebera. Pak jsem to dal na Darka na modrou. Jen jsem koukal, jak to doletělo a šel jsem slavit. (s úsměvem)

Ještě loni jste nastupoval za Kadaň. Napadlo vás, že si tak brzy zahrajete extraligu a ještě dáte gól?
Přesně nad tím jsem také přemýšlel. (s úsměvem) Z Kadaně je to skok, pak jsem šel do Přerova, kde jsem rád, jak to tam funguje. Je to něco neskutečného. Na klub jsem slyšel samé dobré reference. Z Kadaně mě to vyšvihlo až do „áčka“ Zlína. Je to úplně jiný hokej.

Jak to nyní s vámi bude dále?
Včera (pondělí – pozn. red.) mi Hany říkal, že do Zlína jedu na rozbruslení a na zápas. Že si po utkání vezmu věci a pojedu zpátky do Přerova. Už zítra (středa – pozn. red.) hrajeme venku v Šumperku. Se zdejšími trenéry jsem však zatím ještě nemluvil. Uvidím, co bude dále. Budu rád za každý odehraný zápas.

Koho v týmu znáte? Zmínil jste Darka Hejcmana…
Znám se s Dluhym, se kterým jsme se viděli na nějakých akcích na reprezentaci. Hodně se znám právě s Darkem, znám taky Hufáka, proti kterému jsem hrál. Poté jsem znal kluky jako Tomáš Žižka, Bedřich Köhler. Najednou jsem šel za nimi do kabiny. (s úsměvem)