„Mám takovou menší tělocvičnu. Je vybavena věcmi, které potřebuji, abych se mohl připravovat mimo led. Jelikož momentálně máme zakázaný vstup na stadion, tak trénují kolem domu - buď v tělocvičně nebo chodím běhat, popřípadě jdu na kol. Den mám rozvržený tak, aby se do něj vešly dvě fáze tréninku a já se držel v rytmu a dokázal se udržet v kondici,“ má jasno 21letý brankář.

Co vaše posilovna obsahuje?

Mám hodně tenisáků, reakčních balónků. Jsou tam odporové gumy. Rovněž využívám činky, podložky. Když dotrénuji, tak nezapomínám na strečink. Jako brankář se musím protahovat o to více, aby svaly nezatuhly.

Necháte se inspirovat na internetu?

Na sociálních sítích sleduji několik stránek, které jsou zaměřeny konkrétně pro gólmany. Sbírám tam inspiraci. Jinak především naslouchám svému tělu a řídím se podle něj.

Podle vyjádření hlavního trenéra Roberta Svobody trénujete individuálně. Nemáte někdy problém se do všeho donutit?

Problém s tím určitě nemám. Hned po probuzení se podívám na zprávy, zda se náhodou něco nerozvolní. Chci se už vrátit na led. Trénování mě baví. Naopak jsem nesvůj, když nemám nějaký pohyb. (s úsměvem) Už odmalička rád trénuji. Jako nutnou povinnost to neberu.

Je vám 21 let. V čem momentálně vidíte své rezervy?

Ve všem. (s úsměvem) Brankáři se musí neustále zlepšovat, nikdy totiž nejsou hotovým produktem. Také ti zkušenější mají na čem pracovat. Nemám pouze jednu věc, na kterou bych se měl zaměřit. Ať už je to o práci na flexibilitě, mobilitě nebo reakci. Důležité je nezapomínat na fyzičku, kterou je těžké dohánět.

Jak jste v kontaktu s vašimi kolegy v bráně Liborem Kašíkem a Michalem Kořénkem? Popřípadě trenérem brankářů?

Každý trénujeme individuálně, jak potřebujeme. Vzhledem k současným opatřením se pořádně ani scházet nemůžeme. Víme, co máme dělat.

S trenérem brankářů Richardem Hrazdirou ve spojení sice nejsme, přesto nám už před tím řekl, jak se máme udržovat v kondici a připravovat samostatně. V podstatě čekáme na telefonu, až se současná situace alespoň trochu rozvolní.

Na začátku měsíce jste s týmem museli do karantény. Jak jste ji strávil?

Test na koronavirus mi vyšel negativně, nic mi ani nebylo, takže to bylo v pohodě. Trávil jsem hodně času v posilovně. Trénoval jsem dvoufázově, dopoledne a odpoledne přibližně dvě hodiny. Ke všemu ještě studuji vysokou školu na UTB, takže jsem do ní dělal řadu záležitostí. Deset dní uteklo docela rychle.

Někteří hokejisté se během karantény vrhli do kutilství. Jak jste na tom byl vy osobně?

Když od března byla první karanténa, tak jsme společně s bráchou ze dřeva vyrobili lavici, což bylo vskutku skvělé dílo. (se smíchem) Nyní jsem i vzhledem k původní délce nic nevymýšlel.

Viděl jsem však, že Očko (Zdeněk Okál, pozn. red.) vytvářel nějaké poličky, to je takový náš kutil. (s úsměvem)

Loni jste poprvé v prvním týmu Zlína okusil extraligu, odchytal jste 9 zápasů. V současnosti kromě Zlína máte střídavé starty v Přerově. Přemýšlel jste před začátkem sezony o hostování na celý rok?

Byl velký zájem z Prostějova, kde jsem minulou sezonu odchytal nějaké zápasy. Nakonec to však nedopadlo. Má cesta však patří ke Zlínu, jsem vděčný, že tady můžu být. Situace se vždy nějak vyvine v průběhu ročníku. Řídím se tím, že musím být trpělivý a čekat na šanci. Jsem mladý a musím se vypracovat do určité pozice. Bezesporu budu poctivě trénovat.

Jaké máte tedy plány v této sezoně?

Především budeme velmi rádi, až znovu odehrajeme zápasy. Osobní cíle si sice dávám, ale neprozrazuji je. (s úsměvem) V osobním plánku mám, kolik bych chtěl odchytat utkání. Každou sezonu se chci posouvat dopředu.

Rozhodně mám určitý cíl, kam směřuji. Člověk by nějaké mít měl. Příprava mi vyšla, začala dobře. Snažím se jít svojí cestou. Jak říká pan Hrazdira, je dobré stavět cihličku po cihličce.

Vinou epidemiologické situace zažíváte specifickou sezonu. Jste připravený na to, že by se zbytek letošního ročníku případně zcela odehrál bez diváků?

Je to nepříjemné pro obě strany. Fanoušci nám doma vytváří výbornou atmosféru. Pro mě osobně se pokaždé jedná o super zážitek.

Na druhou stranu by bylo skvělý, kdyby se vše určitou formou rozjelo a fanoušci alespoň mohli sledovat zápasy v televizi nebo on-line na internetu. Současná doba ovšem žádá opatření, která musí být.

Jaký je pro vás brankáře v této záležitosti rozdíl?

Zápasy hodně prožívám, zvláště na domácím kluzišti před zlínským publikem, je to vždy super zážitek. Zvláště, pokud máme plný zimák, tak atmosféra je nabitá energií. Jakmile zápas začne, tak věci okolo moc nevnímám. To mě zajímá jenom puk. Soustředím se na to, abych pomohl týmu k získání bodů. Když se nám podaří dovést zápas do vítězného konce, tak jsme rádi, že výhru můžeme společně oslavit s fanoušky.

Připravujete si po trénincích oslavy?

Jelikož se v Prostějově vyhrávalo, tak jsem tam zažil docela hodně oslav. Nic si ale nechystám. Prostě udělám, co mě napadne (s úsměvem) Zatím jsem si to ve Zlíně mohl zkusit jen párkrát. Věřím však, že toho bude jen přibývat.