„V Paříži jsme strávili sedm dní, čtyři úplně bez hokeje. Takže byl na všechno čas,“ pochvaloval si Jan Kopřiva, fanoušek z Holešova, který společně s bratrem a dalšími třemi kamarády viděl hned pět úvodních zápasů šampionátu včetně Česka s Kanadou, Běloruskem i Finskem.

„Ten obrat byl můj největší zážitek. Po první třetině za stavu 0:3 to bylo velké zklamání a ve třetí části byla euforie. Konečná výhra už byla jen třešnička na dortu. Lepší je zápas s takovým obratem než jasná výhra,“ zářil nadšením Kopřiva, který nechyběl ani na bitvách Finska s Běloruskem a Švýcarska se Slovinskem.

„Prošli jsme obě města, času jsme moc neměli. Ale něco jsme stihli,“ hlásil Jakub Kudláč ze Zlína, který v Paříži navštívil bitvy Česka s Norskem a Slovinskem. V Kolíně pak viděl bitvu Lotyšska v čele se zlínským Robertsem Bukartsem proti Američanům.

„Hrálo se od 12:15 hodin a přišlo více než 17 tisíc lidí, navíc i mnoho Němců. To bylo něco bezvadného. Všechno okolo na jedničku,“ chválil Kudláč.

„Zato v Paříži byly slabé návštěvy. Od toho se pak odvíjí i atmosféra,“ porovnával Kudláč.

Jan Kopřiva však atmosférou na zápasech Česka v pařížské Bercy aréně nebyl zklamaný.

„Nečekal jsem tolik českých fanoušků, náš tým měl domácí prostředí. Většina lidí fandila po celý zápas, dokonce se vytvořil i kotel na stání. Mrzí mě jen, že fandění nedoprovázely bubny, to by bylo ještě lepší. Celkově byla show pro diváky na stadionu udělaná dobře,“ chválil nejen práci maskotů Asterixe a Obelixe.

„Moderátoři se snažili diváky hecovat, jen jim nikdo nerozuměl, když pořád mluvili francouzsky,“ pousmál se Kopřiva, pro něhož to byla po mistrovství světa v Praze 2015 druhá účast na hokejovém šampionátu.

Jenže sotva oba opustili brány stadionu haly Bercy, cítili zklamání.

„Nebyl žádný doprovodný program, chybí tam fanzóna. Fanoušci posedávali různě v parku, nebylo kde se scházet. Místní vůbec nevědí, že se nějaké mistrovství koná. Nikde ve městě ani v okolí haly jsem nezaznamenal žádné billboardy, které by zvaly na hokej. Služby kolem stadionu také nebyly téměř žádné,“ nechápavě kroutil hlavou Kopřiva a Kudláč souhlasně přikyvoval.

„Bezprostřední okolí haly je zároveň naprosto rozkopané, sotva se dostanete ke vstupu. Fanzóna dost chybí. Oficiálnímu důvodu, že byla zrušena kvůli bezpečnosti, nevěřím. Ona by totiž neměly kde být, jelikož cesty v okolí arény se musí opravovat zrovna během pro ně bezvýznamného mistrovství světa,“ myslí si Kudláč.

Jeho také zklamal chladný přístup Francouzů k šampionátu.

„Na jeden zápas domácí Francie jsme seděli v hospodě hned u arény a v televizi hokej nedávali. Fakt, že v aréně neprodávali pivo ani puky v podobě suvenýrů mi nevadilo, ale přijde mi to úsměvné,“ nechápal Kudláč.

Kdo se chtěl osvěžit místním pivem, měl smůlu. Ve stáncích točili maximálně nealkoholické za deset euro plus dvě eura za kelímek. Také ceny suvenýrů byly vyšroubované nahoru. „Zklamání,“ netajil 25letý Kopřiva.

Další překvapení nastane, jestliže se chcete podívat do fanshopu před stadionem. Pokud už nemáte koupenou vstupenku na zápas, nejste vítán.

„To bylo divné. Stejně jako je mi líto lidí, kteří si koupili nejdražší lístky za 50 eur. Na úplně stejná místa se totiž dostali i za 15 eur. Pořadatelé všechno ignorovali. Dokonce při jednom utkání jsem lístek u vstupu ani nemusel vytáhnout z kapsy, přitom jdete přes čtyři kontroly. A pak řeší takové kraviny, jako jsou vlajky, se kterými někoho pustí na stadion a dalšího nikoliv,“ všímal si Kudláč, který objezdil za Zlínem všechna extraligová města a je na ledasco zvyklý.

„Je divných mnoho dalších věcí včetně organizace u metra či haly. Snad nic pozitivního nenajdu. Jen snad krása města vše zachraňuje,“ má jasno osmnáctiletý fanoušek, který navštívil Paříž už podruhé.

„Zhruba jsem věděl, co bude zajímavé pro kluky vidět. Zážitků máme dost, ale jedním z největších je třeba noční cesta v Paříži z metra na hotel. Byli jsme v nějaké boční čtvrti a nebylo to zrovna nejpříjemnější,“ pousmál se Kudláč, který už pracoval na šampionátu v Praze jako novinář.

„My jsme prošli snad všechny hlavní památky, včetně celodenní návštěvy Louveru. Zajímavé je, že v českém dresu člověka nepustí na Eifelovku,“ přidal další kuriozitu Kopřiva v dresu zlínské ikony Petra Čajánka v národním týmu.

Zato druhé pořadatelské město Kolín nad Rýnem je pro hokejové fanoušky rájem na zemi.

„Nemám jedinou výtku. Pořadatelé příjemní, neměli problém pustit do arény věci jako vlajky a podobně. Poutače na šampionát jsou snad po celém Německu. Kolín šampionátem žije. Třeba je připraveno několik pětipatrových parkovacích domů, zatímco v Paříži se nedalo nikde zaparkovat. Pro návštěvníky tam nebylo jediné místo,“ srovnával Kudláč.