Z odpovědí lotyšského zadáka jde vyčíst vděčnost. Za důvěru, kterou do něj Berani během úspěšného působení v klubu vložili. Freibergs se jim za to odvděčil náležitě – ve 167 zápasech soutěžních zápasech se prezentoval 78 kanadskými body. (12+66) „Zlín je můj druhý domov. A to říkám upřímně!“ vypálí ze sebe hned 82násobný reprezentant Lotyšska.

Ve Zlíně jste působil v letech 2017 až 2020. Jak na toto období vzpomínáte?
Ve Zlíně jsem strávil tři nádherné roky. Vždy jsem lidem říkal, že jsem Zlíňák, protože jsem se tam cítil jako doma. Stále jsem v kontaktu s hodně hráči, trenéry a celkově lidmi ze Zlína.
Během sezony pokaždé bylo těžké proti Beranům nastoupit, protože všichni jsou mí přátelé. Před zápasy a po nich jsem vždy dlouho hovořil s hráči a lidmi okolo. Pan Sedlák je zdejší legenda. Pokaždé, když ho vidím, tak se usmívám.

Beranům se sezona nevydařila, skončili na předposledním místě. Sledoval jste je?
Ano, sledoval jsem téměř všechny výsledky. Někdy si píšu s hráči i samotnými kouči. Hokej zbožňuji, stejně jako Larry (Martin Hamrlík – pozn. red.). Často jen tak mluvíme o hokeji.

Vzhledem k titulu jste ze Zlína asi nemohl odejít v lepší čas…
Měl jsem to štěstí, že po čtyřech letech v Česku jsem se dočkal. Před finále jsem mluvil s Kubou Šlahařem a řekl mu, že titul chci vyhrát pro lidi ze Zlína! Během těchto tří let mi hodně pomohli.

Zlín jste opustil po třech letech. Jak jste se adaptoval v Brně a Třinci?
Přechod ze Zlína do Brna pro mě znamenal menší změnu – je to velké město, hodně příležitostí na trávení času s rodinou. Pro naši dceru jsme dokonce našli spoustu tanečních studií. V době Covidu však vše bylo zavřené a nezáleželo tak, v jakém jste městě. V Třinci se mi líbilo, že jsem hokejově mohl povyrůst. Nabídli mi tam vše od rehabilitace po fitness. Cítil jsem se tam skvěle.

Sezonu jste začal v Kometě Brno. Jak byste toto období zhodnotil? Proč to v klubu nedopadlo tak, jak byste si možná představoval?
Brno se mi líbilo jako město samotné. Začátek navíc byl skvělý – měli jsme skvělou partu a v předsezónní přípravě se mi dařilo. (7 zápasů, 6 kanadských odů – pozn. red.) Nikdy jsem si však nepomyslel, že by se věci tak mohly otočit o 180 stupňů. Troufám si tvrdit, že problém začal ve chvíli, kdy Brno podepsalo tři obránce se smlouvami z NHL. Podle trenérů to měl být krok vpřed. To se však nestalo.

V lednu jste nakonec odešel do Třince. Jak se vše seběhlo?
Začalo to ve chvíli, kdy Brno už mělo deset obránců a navíc podepsalo Tršku. (Peter Trška z Vítkovic přišel na konci ledna – pozn. red.) Tomuto příchodu jsem příliš nerozuměl. Zároveň jsem pochopil, že to ovlivní můj čas na ledě. Kontaktoval jsem tedy svého agenta, transfer se v podstatě odehrál během jednoho dne. Třinec mě potřeboval, já potřeboval Třinec.

Jak byste se ohlédl za svým působením v Třinci?
Bylo to tam skvělé. Třinec je nejen TOP organizace na české úrovni, ale dokonce bych řekl i na té evropské. Hráči byli velmi otevření a přijali mě mezi sebe. Trenéři jsou skuteční profesionálové a jejich aréna je perfektní. Hráči mají vše k tomu, aby byli úspěšní.

Třinec v posledních letech patří mezi horké kandidáty na titul. Jak velký tlak je v klubu?
Tlak je v Třinci neustále. Příliš ho však nepociťujete. Každý totiž dobře ví, co na ledě dělat, abyste vyhrávali. Pouze je nutné předvádět kvalitní výkony. Je tam velmi dobře organizované mužstvo.

Sezonu jste zakončili mistrovským titulem. Úvodní polovina sezony přitom pro vás nebyla dle představ. Věřil jste stále, že vyhrajete extraligu?
Na začátku sezony jsem si myslel, že tu šanci budeme mít přímo s Brnem. Vážně jsem v to věřil. Po přestupu jsem však potřeboval sezonu znovu nakopnout. Věděl jsem, že s Třincem bude velká příležitost, abychom ovládli celou extraligu.

Kam povedou vaše další hokejové kroky?
Má budoucnost je nyní v Rize. V KHL jsem tam podepsal na jeden rok. Věřím, že týmu pomůžu vyhrávat co nejvíce zápasů.

Za tři týdny ve vaši rodné zemi Lotyšsku začíná Mistrovství světa. Předpokládám, že už teď se obrovsky těšíte…
Přesně tak. Do Lotyšska jsem se kvůli desetidenní karanténě potřeboval vrátit velmi rychle. Reprezentační kemp začal už před třemi týdny. Ke spoluhráčům se chci připojit co nejdříve to bude možné.